7. Karel Hynek Mácha, Máj

7. Karel Hynek Mácha – Máj

Vybrala jsem si lyricko-epickou báseň Máj od romantického spisovatele Karla Hynka Máchy.

1. zpěv – motiv přírody, 2. zpěv – marnost lidské existence/co je po smrti, 3. zpěv - motiv lásky k vlasti/domovu – Vilém oslovuje mraky (apostrofa), pozdravujte matku mou, matku milovanou – je pro něj těžké opustit vlast smtí

Obec. Pozn.

- Máj musel vydat vlastním nákladem

- dílo bylo odmítnuto, velmi kritizováno – prý je málo vlastenecké

- např. Erben nesouhlasil s tím, o čem Mácha psal

- Mácha na to reagoval v básni Aniž křičte, že vám stavbu bořím – stavba poezie

- nestačí psát jen o vlastenectví

- inspiroval se skutečnou událostí, kdy u Doks zavraždil Hynek svého otce a byl lámán v kole

• Téma a motivy

Téma: vina a smrt, láska, příroda, zrada, láska k přírodě – vlastenectví, nešťastná láska, příroda, vlast, smrt

Motiv: nezvratitelný osud, smutek, myšlenky smrti, schopnost obětovat se pro lásku, touha po svobodě, příroda

• Časoprostor

Čas: není specifikovaný, máj

Prostor: okolí hradu Bezděz

• Kompoziční výstavba

- 4 zpěvy, 2 intermezza (mezi zpěv)

I. zpěv – Mácha používá eufonii (libozvuk), popisuje krásu májového večera, inverze (slunce jasná, křovích stinných), rýmy, dlouhé samohlásky (lúna, vinnou, splynou), barvy (blankytné, růžové – červánky nad jezerem), anděl padlý = hřích, motiv lásky a nevěry, Jarmila se zabije skokem do jezera

Jarmila sedí u Velkého jezera (dnes Máchovo), je smutná, bojí se, že milý nepřijde, přijíždí loďka a dívka se dozvídá, že milý je ve vězení za to, že zabil svého otce

II. zpěv – Vilém je ve vězení, přemýšlí nad Jarmilou, promítá si svůj život – otec ho vyhnal, zavraždil svůdce své milé, řeší, na čí straně je vina a přemýšlí, zda je něco po smrti, strážný, který zaslechl jeho myšlenky se již nikdy neusmál, padající hvězda – předpovídá zánik Viléma

I. intermezzo – je půlnoc, duchové se připravují na příchod nového mrtvého a chystají mu dary, začíná nový den

III. zpěv – popisuje domov, dětství a mládí, oxymórony (mrtvé milenky cit),

II. intermezzo – romantické prvky – paralela přírody a smrti, melancholická nálada, jeho přátelé p oněm truchlí

IV. zpěv – po 7 letech, krásná příroda, ich forma – nový hrdina, vidí lebku Viléma vystavenou na pahorku, má z ní strach, jde do hospody aby zjistil, co se stalo, opakují se verše z prvního zpěvu, kontrast krásné přírody x hnusné, rozkládající se lebky, opakování oxymóronů, ztotožnění autora a postavy, proto to opakuje, nihilismus – bez konce láska je

• Literární druh a žánr

Druh: lyrika

Žánr: lyricko-epická báseň

Forma: poezie

• Vypravěč

Er-forma, na konci ich forma – autor se ztotožňuje s dějem

• Postavy

Vilém – strašný lesů pán, loupežník, omylem zabil svého otce, cítí se být nevinný, závěr, že po smrti ho nic nečeká, Mácha stál na straně společnosti stejně jako Vilém, se svým osudem není smířen