7.Kytice

Ústřední postavy z knihy:

Postavy se mění v každé básni. Zajímavostí je, že Erbenovy hlavní postavy jsou ženy. Jednotlivé zápletky pak vychází často ze vztahů mezi nimi. Ať už to jsou matka s dcerou ve Vodníkovi, Dora a její nevlastní sestra ve Zlatém kolovratu, dcera s matkou v Dceřině kletbě, dvě kamarádky ve Štědrém večeru atd.

Dějová linie:

První a první odzadu (tj. poslední)

Kytice a Věštkyně - upomínají na lidovou tvorbu a poezii

• Kytice
  Matka zemře, děti pláčou na hrobě, tak se vtělí do květiny - mateřídoušky. Matka představuje vlast, děti národ. : Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Děti hledaly svou matku a nalezly prostý kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Vůně kvítku jim připomínala jejich nejdražší matku. Jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.

• Věštkyně
  Skládá se z úryvků šesti lidových pověstí o české zemi. O Libuši, jež pošle pro Přemysla Oráče a na zem dopadne hlad, dokud on nedoorá své pole. O Libuši, která věští založení Prahy a položí svého prvorozeného syna do vody, než nastanou dobré časy. O Karlu IV. a kolébce. O kostelu se zlatým zvonem, který se zaryje do země, dokud se neobnoví ctnosti, láska, víra a naděje. O tom, že by se Češi měli sjednotit k jednomu náboženství. O půlce sochy, která by potřebovala hlavu (rozum) a srdce, aby bylo dobře.

Druhá a druhá odzadu (tj. předposlední)

Poklad a Dceřina kletba - o porušení vztahu matka-dítě

• Poklad
  Vdova s dítětem jde na Velký pátek do kostela a cestou narazí na otevřenou skálu, v níž je síň plná pokladů. Matka tak položí dítě a běží domů se stříbrem, pak se vrací, bere zlato. Když doběhne domů, zjistí, že se poklad změnil v kamení a hlínu. Skála mezitím zmizela s pokladem i dítětem. Další rok opět na Velký pátek se skála zase otevírá a matka nalézá své dítě. Bere si ho a nic nedbá pokladu.

• Dceřina kletba
  Dívka říká, že zabila holoubátko, dítě a od žalu jí může pomoci jen oprátka. Přitom proklíná svého milého i svou matku, že za její neštěstí mohou oni.

Třetí a třetí odzadu

Svatební košile a Vrba (v novém vydání je namísto Vrby Lilie, která se ale do komponovanosti nepočítá) - téma přeměny člověka

• Svatební košile
  Osamělá dívka se modlí k panně Marii a myslí na svého milého, jenž už dávno odešel do války a pro něhož tkala košile. Tu se on objevuje za oknem a nabádá ji, ať s ním jde pryč. Dívka poslechne a letí s ním. Cestou odhazuje modlicí knížky, růženec a křížek po matce. U hřbitova pochopí, co se na ni chystá a lstí donutí upíra skočit přes zeď prvního. Sama se mezitím schová v márnici. Pak ona i upír přesvědčují umrlce a nakonec kokrhá kohout a tím je zachráněna.

• Vrba
  Pán se ptá své paní, jak je možné, že je ve dne zdráva, ale v noci jako mrtvá. Řekne mu, ať se tím nezabývá, že je jí to souzeno. Pán neposlechne, jde za babkou, jež mu řekne, že paní se v noci vtěluje do vrby. To se pánovi nelíbí a vrbu skácí. Tím zemře i jeho žena a ze syna je sirotek. Nakonec z vrby udělá kolébku, z jejíchž větví si chlapec bude dělat píšťalky a tak rozprávět s maminkou.

• Lilie
  Dívka si nepřála být pohřbena na hřbitově, ale v lese. Tam na jejím hrobě vykvetla lilie, která v lidech vzbuzovala touhu. Místní pán ji objevil, když na honu chtěl skolit laň. Dal ji přenést do své zahrady. Tam zjistí, že lilie v noci chodí po sadě a mluví, bojí se světla. Nabídne jí ochranu, když se za něj vdá. Dá mu i syna. Pán však musí do boje a opatrovnicí určuje svoji matku. Tak pravidla nedodržuje, a když se pán vrací, je lilie i dítě mrtvé. Matce nakonec přeje to samé.