7. Proměna Franz Kafka

Autor: Franz Kafka

Název díla: Proměna

Franz Kafka

• Byl pražský německy píšící židovský spisovatel

• Narozen v Praze, otec byl německý Žid a obchodník, ale hlásil se k české národnosti,

• „problematický“ vztah otec-syn, otec byl velmi přísný, špatně spolu vycházeli (viz „Dopis otci“ – nedostal se k němu)

• Měl velmi dobrý vztah ke svému strýci Siegfriedovi, který byl v lékařem v Třešti a k němuž jezdil na prázdniny. V mnohém nahrazoval otce a Kafka k němu vzhlížel

• 2 bratři zemřeli v dětském věku, 3 mladší sestry zemřely v koncentračních táborech

• Komplikovaný vztah k ženám (nikdy se neoženil; nejznámější byla Milena Jesenská (o 14 let mladší, rakouská novinářka českého původu, která přeložila jeho první texty do češtiny)

• Kafkova národnost: byl to Žid, jeho rodný jazyk byla němčina, ale téměř celý svůj život prožil v Praze (i přes svůj silný vztah k Praze napsal většinu děl v němčině)

• Rodina ho donutila vystudovat práva, pracoval na úřednických pozicích, v pojišťovně (není zcela pravda, že nesnášel svoji práci, jak se mnohdy uvádí, stejně tak není pravdivé, že by byl uzavřený a depresivní – naopak) – byl výborný bavič, měl spoustu přátel (např. Max Brod, s kterým se seznámil při studiu, byl jeho celoživotní přítel, po jeho smrti vydal většinu jeho děl, včetně deníků). Max Brod popisoval Kafku jako pečlivého člověka, který působil nenápadně. Měl malé sebevědomí, což byl důsledek působení jeho otce v dětství.

• Kafka důrazně žádal ve své závěti svého přítele Maxe Broda, aby zničil veškerá jeho nezveřejněná díla, kterým nepřikládal žádný literární význam. Ten však veškeré rukopisy vydal a zachránil tak část Kafkovy tvorby.

• Žil „asketicky“ (abstinent, nekuřák, vegetarián, nepil kávu ani čaj), zemřel na tuberkulózu v rakouském Kierlingu

• Ve svých dílech čerpá z vlastního života (viz. Proměna)

zařazení autora do uměleckého směru

• Do jaké národní literatury Kafku řadíme? (psal německy, ale Němec nebyl (žil tam rok); řadí se do české literatury (pražská německá literatura)

• pražská německá literatura, 2. polovina 19. století a na začátku 20. století (autoři, kteří píší německy, ale žili alespoň část života v Praze); patří sem:

  • Gustav Meyrink (román Golem),

  • Rainer Maria Rilke (básník – Kniha hodinek, Sonety Orfeovi),

  • Franz Werfel (slavný román Čtyřicet dnů – z doby .sv.války),

  • Egon Ervín Kisch (psal světově proslulé reportáže – Pražský pitaval, Zuřivý reportér aj.)

Témata a motivy jeho děl:

• jeho svět je absurdní, groteskní (dějí se věci, které odporují logice běžného života, vládne logika snu), hrdinové se stávají předmětem ponižování , ukončení příběhů jsou zpravidla tragická, bezvýchodná

• mnoho hl. postav nemá příjmení (Josef K. v díle Proces, zeměměřič K. v díle Zámek)

• byrokratická nelidská mašinérie, která člověka „semele“ - člověk proti ní bojuje, ale neúspěšně

• osamocenost, odcizenost, necitelnost, pesimismus (existenciální motivy – pocit toho, že nevíte, co s vlastním životem, obavy učinit nějaké rozhodnutí, pocit, že jste cizincem ve vlastním světě)