Alexandr Sergejevič Puškin - Evžen Oněgin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin
Historický kontext: Autor je zařazen do Ruského ROMANTISMU – počátek 19. století
Sám autor žil od konce 18 století do začátku 19. století
Podstata romantismu:
kolébka v Anglii
Střet snu a skutečnosti
Postavy jsou jednotlivci, kteří jsou nepochopení a odmítnutí společností – jsou frustrovaní a proto postavy často umírají mladé – většina spisovatelů tak i žila.
Ruská literatura v této době prochází zásadní proměnou. Odklání se od dosud převládajícího klasicismu a romantismu, zvolna přechází do realismu. Autor se snaží věcně a kriticky hledět na svět, jeho slovesný projev si však zachovává romantickou citlivost a fantazii.
Současníci:
Anglie: George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley (Odpoutaný Prometheus)
Francie: Victor Hugo (Bídnící, Chrám matky boží v Paříži)
Česko: K. H. Mácha, K. J. Erben, J. K. Tyl
Rusko: Lermontov
přítel Puškina, napsal báseň, kde vyjadřuje, že někdo jako Puškin zemřel úplně zbytečně - Na smrt Puškinovu
jeho nejznámějším dílem je poema: Démon
Alexandr Sergejevič Puškin 1799-1837
Ruský básník, prozaik, dramatik, kritik, publicista Alexandr Sergejevič Puškin se narodil v roce 1799.
Pocházel ze starého šlechtického rodu, z aristokratické rodiny, kde mluvili francouzsky.
Už v patnácti letech napsal známou báseň – Můj portrét.
Po napsání satirických veršů o caru Alexandrovi I., mu hrozilo vyhnanství na Sibiř. Byl proto nucen odcestovat na jih a v roce 1824 se směl vrátit na příkaz cara Mikuláše I. do Moskvy. Puškin byl šťasten, že se muže vrátit do centra dění, ale brzy byl znechucen z cenzury. Aby se odreagoval, začal cestovat a brzy na to se oženil. Vzal si vyhlášenou Moskevskou krasavici Natalii Gončarovovou (ta nesla jeho vyhnanství velmi špatně). Puškin měl stále problémy s cenzurou a tajnou policií, proto se odstěhoval do Petrohradu. Umírá předčasně po souboji se sokem v lásce (jedna z teorií).
Ve vyhnanství se seznamoval s ruským folklórem
Alexandr Sergejevič Puškin byl pro ruskou literaturu velmi prospěšným spisovatelem. Díky němu tolik nezaostávala za západní Evropou. Veřejnost ho srovnávala s takovými velikány, jako byl např. Dante, nebo Goethe.
Inspiroval Čajkovského, Jana Nerudu a další
Zasadil se o rozvoj spisovné ruštiny
Dílo Alexandra Sergejeviče Puškina:
V rozsáhlé tvorbě navázal na tradici preromantické literatury a zároveň vytvářel zakladatelská díla ruského literárního romantismu ve všech žánrových oblastech. V dramatu se inspiroval principy Shakespearem.
Psal:
Puškinovy poemy – Bachčisarajská fontána, Kavkavzský zajatec, Cikáni
*Poema, též básnická či byronská povídka, je rozsáhlejší lyricko-epická veršovaná skladba skládající se obvykle z několika zpěvů. Samotný termín pochází z ruštiny. Jejím typickým rysem je roztříštěná kompozice, děj tak bývá potlačen na úkor líčení pocitů, dojmů a nálad. Poemy bývají autobiografické a na milostné téma – převládají lyrické složky nad epickými.