Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Alexandr Sergejevič Puškin - Evžen Oněgin

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,21 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin Historický kontext: Autor je zařazen do Ruského ROMANTISMU – počátek 19. století Sám autor žil od konce 18 století do začátku 19. století Podstata romantismu: kolébka v AngliiStřet snu a skutečnostiPostavy jsou jednotlivci, kteří jsou nepochopení a odmítnutí společností – jsou frustrovaní a proto postavy často umírají mladé – většina spisovatelů tak i žila. Ruská literatura v této době prochází zásadní proměnou. Odklání se od dosud převládajícího klasicismu a romantismu, zvolna přechází do realismu. Autor se snaží věcně a kriticky hledět na svět, jeho slovesný projev si však zachovává romantickou citlivost a fantazii. Současníci: Anglie: George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley (Odpoutaný Prometheus)Francie: Victor Hugo (Bídnící, Chrám matky boží v Paříži)Česko: K. H. Mácha, K. J. Erben, J. K. TylRusko: Lermontov přítel Puškina, napsal báseň, kde vyjadřuje, že někdo jako Puškin zemřel úplně zbytečně - Na smrt Puškinovu jeho nejznámějším dílem je poema: Démon Alexandr Sergejevič Puškin 1799-1837 Ruský básník, prozaik, dramatik, kritik, publicista Alexandr Sergejevič Puškin se narodil v roce 1799. Pocházel ze starého šlechtického rodu, z aristokratické rodiny, kde mluvili francouzsky. Už v patnácti letech napsal známou báseň – Můj portrét. Po napsání satirických veršů o caru Alexandrovi I., mu hrozilo vyhnanství na Sibiř. Byl proto nucen odcestovat na jih a v roce 1824 se směl vrátit na příkaz cara Mikuláše I. do Moskvy. Puškin byl šťasten, že se muže vrátit do centra dění, ale brzy byl znechucen z cenzury. Aby se odreagoval, začal cestovat a brzy na to se oženil. Vzal si vyhlášenou Moskevskou krasavici Natalii Gončarovovou (ta nesla jeho vyhnanství velmi špatně). Puškin měl stále problémy s cenzurou a tajnou policií, proto se odstěhoval do Petrohradu. Umírá předčasně po souboji se sokem v lásce (jedna z teorií). Ve vyhnanství se seznamoval s ruským folklórem Alexandr Sergejevič Puškin byl pro ruskou literaturu velmi prospěšným spisovatelem. Díky němu tolik nezaostávala za západní Evropou. Veřejnost ho srovnávala s takovými velikány, jako byl např. Dante, nebo Goethe. Inspiroval Čajkovského, Jana Nerudu a dalšíZasadil se o rozvoj spisovné ruštiny Dílo Alexandra Sergejeviče Puškina: V rozsáhlé tvorbě navázal na tradici preromantické literatury a zároveň vytvářel zakladatelská díla ruského literárního romantismu ve všech žánrových oblastech. V dramatu se inspiroval principy Shakespearem. Psal: Puškinovy poemy – Bachčisarajská fontána, Kavkavzský zajatec, Cikáni *Poema, též básnická či byronská povídka, je rozsáhlejší lyricko-epická veršovaná skladba skládající se obvykle z několika zpěvů. Samotný termín pochází z ruštiny. Jejím typickým rysem je roztříštěná kompozice, děj tak bývá potlačen na úkor líčení pocitů, dojmů a nálad. Poemy bývají autobiografické a na milostné téma – převládají lyrické složky nad epickými. Novely – Piková dáma, Kapitánská dcerkaDrama – Boris Gordunov, Malé tragédiePohádky – Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi, Pohádka o zlatém kohoutkovi, O rybáři a zlaté rybceLyrické básně – Rusalka, Zimní večer, Slavík a růže vytvořil nový literární typ: = ‚Zbytečný člověk‘ – nepřináší společenský užitek, parazituje na společnosti. KAVKAZSKÝ JEZDEC- Mladý Rus je zajatcem Čerkesů. Zamiluje se do něj mladá dívka, on ji ale odmítne. Je stále zamilován do své první lásky. Dívka mu dopomůže k útěku a poté spáchá sebevraždu. BACHČISARAJSKÁ FONTÁNA- ve které se znovu objevuje vášnivá láska, žárlivost i vražda, tentokrát z orientálního prostředí. CIKÁNI- Aleko, mladý arisokrat otrávený svým životem utekl a zakotvil u cikánů. Chtěl zde svobodně žít, bez společenských předpisů. Zamiluje se do místní cikánky, ta se ale vrátí ke svému bývalému milenci. Ten se rozzuří a oba zabije. Cikáni ho za tento čin zavrhnou a z jejich společenství vyhostí. PIKOVÁ DÁMA - psychologická novela. Hlavní postavou je Heřman, který chce rozšířit svůj malý kapitál, začne hrát karty. Zjistí, že existuje ruská aristokratka, která umí předpovídat, jaké karty budou padat. Přes schovanku téhle dámy se dostává k ní domů a ve spánku se jí ptá, jaké tři karty má vsadit, ona odpoví, ale probudí se a vyděsí se k smrti. Heřman druhý den jde vsadit. První vyhraje, druhou i třetí, ale to mu nestačí a tak vsází na pikovou dámu a vše prohraje. Z toho zešílí a je odvezen do blázince. BORIS GODUNOV - historické drama. Na přelomu 16. a 17. století došlo k boji o moskevský trůn. Evžen Oněgin Druh: lyricko-epické dílo Žánr: román ve verších Kompozice: chronologická. 8 hlav a každá má v úvodu citaci známých myslitelů Jazyk: z er-formy se přechází do ich-formy – má to umocnit dynamiku textu Častá zvukomalba a přirovnávání, anafory, řečnické otázky, personifikace. V celém románu přísně dodržována tzv. Oněginovská strofa Překlady: Do češtiny bylo dílo přeloženo celkem pětkrát. Nejznámější z nich je překlad Josefa Hory a Milana Dvořáka. Ideový plán: Nadčasové téma nenaplněné lásky Evžena a Taťány Děj: Evžen Oněgin, petrohradský dandy, je šlechtic, má majetek i vzdělání, ale ničemu se nevěnuje, je nazván zbytečným člověkem. Dříve byl lvem salónů, ale to se mu omrzelo. Teď nepracuje, je líný, chce se věnovat literární tvorbě. Finanční nedostatek po smrti otce řeší smrt strýčka a dědictví domu na venkově. Tam přijíždí, jenže brzy jej začne nudit i příroda. Seznámí se s idealistickým snílkem, básníkem Vladimírem Lenským, který jej uvede do domu vdovy Larinové a seznámí jej se sestrami Olgou (Vladimírova nastávající, je povrchní a dle Evžena Oněgina "prázdná") a Taťánou (stydlivá, romantická, plná citu, ráda čte). Taťána se do Evžena zamiluje a píše mu dopis o svých citech. Evžen Oněgin ji odmítá. Taťáně se zdál sen o tom, že Evžen Oněgin zabil Lenského. Všichni se scházejí na oslavě jejího svátku. Hosté pokládají Evžena Oněgina za Taťánina ctitele, on, aby dokázal opak (a také se nudí), tančí celý večer s Olgou a okatě s ní flirtuje. Žárlivý Lenský vyzve Evžena na souboj (po vzoru romantických h

Témata, do kterých materiál patří