BOŽENA NĚMCOVÁ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
BOŽENA NĚMCOVÁ (1820 Vídeň – 1862 Praha)
- česká prozaička a básnířka za národního obrození, přelom romantismu a realismu
- r. j. Barbora (Novotná) Panklová (ujala se jí jiná než biologická rodina – rodina Panklových), její původ však není jasný
- dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice, měla vřelý vztah se svou babičkou (z matčiny strany)
- v 17 letech byla provdána za o 15 let staršího úředníka Josefa Němce (velký vlastenec, časté konflikty s nadřízenými – býval překládán na různá místa), jejich vztah byl velmi bouřlivý a občas i násilný
- 1842 se manželé již se třemi dětmi (Hynkem, Karlem a Theodorou) a čtvrtým v očekávání (Jaroslavem) přestěhovali do Prahy, kde se Božena seznámila s vlasteneckou inteligencí, začala navštěvovat společnost a udržovat kontakty s představiteli české kultury (K. Světlá, K. J. Erben, K. H. Borovský, V. B. Nebeský, …), 1843 se na chvíli odstěhovali do Domažlic
- chvíli nato byl její manžel přeložen do Uher a ona žila v Praze i s dětmi v chudobě, často musela žádat o pomoc u přátel, občasný příjem ji zajistily její literární publikace
- 1853 zemřel patnáctiletý Hynek, Božena však touto dobou pobývala v Uhrách, kde sbírala podklady pro své psaní – a o vážném stavu svého dítka se dozvěděla až z dopisu s několikatýdenním zpožděním. Po příjezdu do Prahy už jí Hynek zemřel v náručí. Božena nesla smrt Hynka velmi těžce. V tomto období také pracovala na románu Babička.
- r. 1861 opustila manžela a odjela do Litomyšle, kde chtěla začít nový život. Podlehla však vážné nemoci a okolnosti ji přinutily se k manželovi na poslední chvíli vrátit. Chvíli nato zemřela.
- Boženě Němcové v manželství chyběla láska a porozumění – a tak často hledala citové naplnění mimo manželství - blízká si byla např. s básníkem Václavem Bolemírem Nebeským, s lékařem Josefem Čejkou a diskutuje se též o úzkém vztahu s Karlem Havlíčkem Borovským. Pro tato svá „zabočení“ si však s sebou vláčela břímě „neposlušné ženy“.
- autoři její doby: Karel Havlíček Borovský, Josef Kajetán Tyl, Karolina Světlá, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Victor Hugo, Charles Dickens, George Sand, Gustav Flaubert, F. M. Dostojevskij, …
DÍLO:
POEZIE
- báseň Ženám českým (v časopisu Květy) – výrazné vlastenectví, emancipace žen
- básně Moje vlast (hrdost na český jazyk a kulturu), Slavné ráno (časopis Včela), Žežulka (inspirovaná Domažlickou pověstí o kukačkách, touha po lásce a štěstí) atd.
PUBLICISTIKA
- nejprve jako dopisy v novinách, později knižně
Obrazy z okolí domažlického
- články národopisné (folklór, mluva, kroje, tradice, …) – její nejrealističtější dílo
Kraje a lesy na Slovensku
- z doby, kdy tu navštěvovala svého manžela
ZÁJEM O ÚLS
- všude, kam přišla, se zajímala o lidovou slovesnost a z toho pak čerpala
