Bratři Čapkové a okruh Lidových novin - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
– drama Bílá nemoc – v blíže nespecifikované zemi, je tam nemoc, napadající lidi starší 45 let – mají bílé skvrny na těle, tělo se začíná rozkládat, neexistuje lék. Lidé se voní, aby při rozkladu nesmrděli. V zemi vládne maršál, lékař Galén (Galenos byl starověký významný lékař) zná lék na tuto nemoc, tvrdí, že je až na 60 % úspěšný. Chce léčit chudé, bohaté ne, nedá lék bohatým, dokud na světě nezavládne mír. Lékař je kvůli odmítnutí vykopnut z práce, lečí na ulici. Baron Krüg (narážka na Kruppa – zbrojní magnát) dostane také bílou nemoc, přestrojí se a jde za lékařem. Galén ho pozná a řekne mu, že baron má moc to zastavit. Baron jde za maršálem, ptá se ho, zda to jde zastavit, jenom pozastavit, moc to nejde, baron nechce doktora zklamat, zastřelí se. Maršál při projevu zjistí, že na sobě má bílé skvrny, zavolá si doktora, zbývají mu 2 týdny života, nechce na mír přistoupit, potom ho synové a dcera přesvědčí, rozhodne se bojovat za mír. Doktor jde pro lék, spěchá za ním, vystoupí z auta, prodírá se rozvášněným davem, je ubit, séra jsou zničena.
– Život a dílo skladatele Foltýna.
Josef Čapek (1887 – 1945) – malíř a grafik, básník, prozaik, dramatik, novinář, výtvarný teoretik a kritik. Narozen v Hronově, dětství strávil v Malých Svatoňovicích a v Úpici. Absolvoval tkalcovskou školu, rok pracoval v úpické tkalcovně, poté odešel natrvalo do Prahy. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole malbu a kresbu, studijně pobýval v Paříži. Spolu s bratrem Karlem a S. K. Neumannem se podílel na vydání generačního Almanachu na rok 1914. Roku 1918 založil s J. Zrzavým, V. Špálou, R. Kremličkou, J. Marjánkem a V. Hofmanem skupinu Tvrdošíjní. V období mezi válkami se vedle malířství, knižní grafiky a scénického výtvarnictví věnoval činnosti novinářské a literární. Pracoval v Národních listech, Lidových novinách. Protože se intenzivně angažoval v protifašistických aktivitách (karikatury, alegorické cykly), byl již 1. 9. 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech, od února 1945 v Bergen – Belsenu v Dolním Sasku, kde pravděpodobně v dubnu 1945 zemřel na tyfus.
Dílo – Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel– společně s bratrem.
– Kulhavý poutník – existenciální problematika, meditace o člověku a jeho postavení ve světě, odhodlání dostát svému lidskému údělu, třebas trpkému a těžkému.
– Básně z koncentračního tábora – básně, oslavující základní lidské hodnoty (láska, svoboda, věrnost životu), psaných během pobytu v koncentračních táborech.
– Povídání o pejskovi a kočičce.
Karel Poláček (1892 – 1944) – autor humoristické a satirické prózy, novinář, zkoušel i vážnou hudbu. Narozen v Rychnově nad Kněžnou v českožidovské rodině obchodníka. Rodinné prostředí a maloměsto ovlivnily jeho tvorbu. Vystudoval gymnázium, válku prožil na frontě a v zajetí, po válce pracoval jako úředník Čs. vývozní a dovozní komise. Psal do Lidových novin, autor fejetonů, sloupků, soudniček (něco jako černá kronika). Spolupracoval s bratry Čapky. Uplatnil se také jako zpravodaj ze soudní síně. Před válkou dostal echo, ale neemigroval. Z rasových důvodů musel v době okupace Lidové noviny opustit, nesměl publikovat. V roce 1943 deportován do Terezína, poté do Osvětimi, roku 1944 nezvěstný.