ČD Máj

MÁJ

Autor: Karel Hynek Mácha

Vznik: 1836

Literární druh: lyricko-epická báseň

Literární žánr: básnická povídka

Vypravěč: er-forma (na závěr ich-forma)

Jazyk: jambický verš, kontrasty, spisovná čeština, oxymorón, přirovnání, zvukomalba, jednoduché věty, metafory, epiteton, subjektivizace

Kompozice: 4 zpěvy, 2 intermezza; chronologická (i retrospektivní)

Motiv díla: smrt, bolest, láska, vina, zklamání

Idea díla: Čas ztrácí na důležitosti, když čekáme na smrt.

Časoprostor: okolí hradu Bezdězu; máj

Charakteristika postav:

1. Jarmila

• mladá, zamilovaná, zklamaná životem, nemá chuť ani sílu žít, utrápená

1. Vilém

• loupežník -> „strašný lesů pán“

• žárlivý, zklamán láskou, lítostivý

• není schopen se postavit vlastnímu osudu a přiznat si své chyby

1. Hynek

• do něj je vtělen autor

• poznamenán příběhem zamilované dvojice

Vztahy mezi postavami:

1. Hynek

• nezúčastněn v ději

• o příběhu milenců se pouze doslechl

1. Jarmila + Vilém

• zamilovaní, nechtějí bez sebe žít

• Vilém zabije otce, protože mu Jarmilu svedl

1. Vilém + otec

• špatný vztah

• otec ho vyhnal domu a zkazil mu tím život

Umělecký směr: romantismus

Přijetí díla: Zavrhnuto ostatními umělci jeho doby, kvůli malým důkazům vlastenectví a projevům vnitřní rozervanosti.

Děj:

1. zpěv

Jarmila čeká na svého milého Viléma, avšak místo něj přijde jeho přítel a Jarmile oznámí, že Vilém byl odsouzen za vraždu svého otce a že se ho chystají další den popravit. Jarmila je touto zprávou ták zdrcena, že se rozhodne utopit v jezeře.

1. zpěv

Vilém si zkracuje čas ve vězení přemýšlením o svém činu, avšak stále se dostává k tomu, že vinen není. Viní svého otce za to, že ho vyhodil z domu, a proto se jeho život zvrtl a on se stal loupežníkem. Vražda se mu zdá oprávněná.

(první intermezzo -> Sbor duchů čeká na popravišti na Viléma.)

1. zpěv

Lidé se scházejí u místa, kde má být Vilém popraven a jeho tělo má být vpleteno do kola a vystaveno. Vilém se loučí se životem a obává se, že po smrti již nic nebude.

(druhé intermezzo -> Vilémovo duchové jsou ztrátou vůdce velmi zničeni, sedí u ohně a tiše vzpomínají.)

1. zpěv

Autor se po sedmi letech vrací do vesnice a dozvídá se celý příběh. Ve stejný den (1. máje) se vrací ke kolu a ztotožňuje se s dějem.