Česká literatura ve druhé etapě národního obrození
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Polské povstání v roce 1830:
příslušníci starší generace (Jungmann, Hanka, Palacký) se postavili k polskému povstání odmítavě, viděli v něm zhroucení snu o slovanské vzájemnosti, nepochopili, že nesměřuje proti ruskému lidu, ale proti carskému absolutismu
mladá generace poznala, že slovanská vzájemnost nestačí pro osvobozovací úsilí, ale že je třeba bojovat politicky a spoléhat na vlastní síly (hlavně Havlíček)
Bachův absolutismus:
jednalo se o ještě horší formu absolutistického útlaku než u Metternichovského absolutismu
František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)
sběratel lidové slovesnosti
narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze
zabýval se studiem slovanských jazyků a slovanskou slovesností
pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií
poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil
stal se vychovatelem a učitelem
1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínky o ruském carovy jako utlačovateli polského národa
poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi
poslední léta před smrtí žil v Praze kde také zemřel
Dílo:
Mudrosloví národů slovanského v příslovích
obohacení poezie umělé lidovými písněmi
jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu
Ohlas písní ruských
látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti
dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín).
používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy
některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panichyda, která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky)
básně zobrazují život ruského lidu ve Šťastných i smutných okamžicích
Ohlas písní českých
na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života
Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let
odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkých srovnáním
nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví
Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů:
Toman a lesní panna
Toman odjíždí za svou milou přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a vněm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí jedou spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně.