Česká literatura ve druhé etapě národního obrození

Štědrý den

• krásné dívky Marie a Hana se dozví svůj osud (zjeví se jim na hladině jezera)

• Hana se do roka vdá, Marie umře.

Holoubek

• mladá vdova se brzy po smrti svého muže zase vdá, ale tíží ji vina

• na pahorku, kde leží její muž, vyrostl doubek, na něm sedává holoubek, který žalostně zpívá, až jí srdce pukne

• žena skočí do řeky a utopí se.

Záhořovo lože

• Záhoř je zločinec, vrah a lupič, kterému je dáno vidět, jaké strašné lože na něj čeká v pekle, dostane strach a koná devadesátileté pokání

• Bůh mu nakonec odpustí.

Vodník

• I přes matčino varování (sen) jde dcera prát k rybníku, táhne ji to k vodníkovi, ale jakmile vstoupí do jezera, už se nemůže vrátit.

• mají dítě, žena prosí, aby směla jít navštívit matku a ukázat jí svoje dítě

• vodník jí to povolí, ale musí tam nechat dítě.

• matka však dceru nechce pustit zpět k vodníkovi

• vodník dítě zabije.

Vrba

• muž se trápí, že jeho žena v noci leží jak mrtvá.

• dozvídá se, že se v noci jeho žena vtělí do vrby.

• jde, a vrbu skácí, tím ale zabije svou ženu definitivně

Lilie

• umřela mladá panna která chtěla být pochována v lese

• na jejím hrobě vyrostla krásná lilie

• Lilii uviděl pán projíždějící lesem a nechal ji vykopat

• u něho se lilie opět promění v pannu, která však nesmí přijít na slunce.

• když je pán nucen odejet, jeho matka na ni nedá pozor a dívka zahyne.

• pán prokleje svou matku.

Dceřina kletba

• dívka zabila své dítě, chce spáchat sebevraždu, své matce odkazuje kletbu.

Věštkyně

• umělá, formálně připomíná ódu

• vlastenectví, věští slávu Prahy, prorokuje slavnou budoucnost českému národu

překladatelská činnost

od Štítného - Knížky šesteryod Komenského - Labyrint od Husa - Sebrané spisy

vědecká činnost

od Nestora přeložil - Letopis ruský

novinářská činnost

Pražské noviny

Josef Václav Firč (1829 – 1980)

• básník, povídkář, překladatel

• redaktor radikálně demokratického almanachu Lada Nióla

• byl radikálním českým politikem za což byl vězněn

Dílo:

Paměti – zachytil zde události v roce 1848 a 1849, zůstali nedokončeny

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

• český básník

• narodil se v Borové u Přibyslavi (podle rodiče si dal druhé příjmení)

• pocházel ze zámožné kupecké rodiny

• studoval na Gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodu

• v Praze studoval na filozofické fakultě, kde také vstoupil do kněžského semináře

• protičeský postoj jeho ředitele vyvolali u Havlíčka odpor ke katolickému náboženství, za což byl ze studií vyloučen

• na Šafaříkovo doporučení odešel v roce 1842 jako vychovatel do Ruska

• ruským prostředím byl zprvu nadšen, ale postupem času u něj převládlo zklamání vyvolaného carským absolutismem, u kterého zjistil, že je stejně nepřátelský jako rakouský absolutismus

• účastnil se revoluce v roce 1848

• stal se zakladatelem moderní žurnalistiky

• byl redaktorem Pražských novin, později sám založil Národní noviny, ale v roce 1850 je musel zastavit

• v témže roce začal vydávat politickou revue Slovan, kterou ale také musel v roce 1851 zastavit

• nakonec byl poslán do vyhnanství, které strávil v tyrolském Brixenu, psal zde své satiry

• v roce 1855 se mohl vrátit, ale neustálý strach ze státní moci a obavy o rodinu mu podlomili zdraví

• zemřel rok po návratu na souchotiny opuštěný (jeho přátelé měli ze státní moci strach, manželka mu zemřela v době vyhnanství)

• jeho pohřeb se stál národním manifestem, Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu na výraz, že byl mučedníkem