Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura ve druhé etapě národního obrození

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (129,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PAGE 1 Maturitní otázka 6 Česká literatura ve druhé etapě národníhoobrození Osvícenectví v české literatuře České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým proudem, osvícenstvím. osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“ Denis Diderot a D’Alambert, ale i Voltaire a Rousseau. osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci feudálního systému a reformu společnosti. tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus. osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání Národní obrození společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70. léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let) snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě v době pobělohorské. Josefínské reformy staly se předpokladem pro vznik národního obrození 1781 zrušení nevolnictví vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) - mnoho emigrantů se mohlo vrátit zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i pro chudé – zavedla jeho matka Marie Terezie zrušení jezuitského řádu založení královské akademie věd spisovným jazykem se stala němčina Úkoly národního obrození! vytvořit novočeský spisovný jazyk vytvořit českou národní vědu zavést spisovný jazyk mezi lid vytvořit novočeskou literaturu Fáze národního obrození 1. fáze -od 70. let 18. st. do počátku 19. st. 2. fáze - od počátku 19. st. do konce 20. let 19. st. 3.fáze –vyvrcholení obrozeneckých snah 30. – 50.léta 19.století 1. fáze – obranná cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk vzorem byla veleslavínská čeština byl zde zájem o českou kulturu a dějiny 2. fáze – útočná vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí v Evropě byl vypracován1. novodobý český národně kulturní program rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby je zde historismus (rehabilitace husitský a veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky) jsou zde pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky jedním z hlavních znaků je preromantické nadšení a víra v budoucnost národa umělci měli výchovně vlastenecké cíle 3. fáze – útočná doba mezi dvěma revolucemi: 1830 (odpor proti útisku) a 1848 (odpor proti absolutismu) vznik1. politického obrozeneckého programu = austroslavismu (Palacký) přední místo zaujímá krásná literatura rozkvět divadla, publicistiky, poezie, satiry, venkovské prózy Politické poměry Metternichovský absolutismus: zhrocení představy o svobodném životu v Evropě docházelo k revolucím v nichž se mladá měšťanská třída snažila nejen dobýt hospodářské pozice, ale snažila se získat i moc politickou v Čechách tyto revoluční hnutí zůstaly nepochopeny, boj zůstával pouze v rukách osamělých jedinců Polské povstání v roce 1830: příslušníci starší generace (Jungmann, Hanka, Palacký) se postavili k polskému povstání odmítavě, viděli v něm zhroucení snu o slovanské vzájemnosti, nepochopili, že nesměřuje proti ruskému lidu, ale proti carskému absolutismu mladá generace poznala, že slovanská vzájemnost nestačí pro osvobozovací úsilí, ale že je třeba bojovat politicky a spoléhat na vlastní síly (hlavně Havlíček) Bachův absolutismus: jednalo se o ještě horší formu absolutistického útlaku než u Metternichovského absolutismu František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852) sběratel lidové slovesnosti narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze zabýval se studiem slovanských jazyků a slovanskou slovesností pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil stal se vychovatelem a učitelem 1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínky o ruském carovy jako utlačovateli polského národa poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi poslední léta před smrtí žil v Praze kde také zemřel Dílo: Mudrosloví národů slovanského v příslovích obohacení poezie umělé lidovými písněmi jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu Ohlas písní ruských látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín). používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panichyda,která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky) básně zobrazují život ruského lidu ve Šťastných i smutných okamžicích Ohlas písní českých na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkých srovnáním nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů: Toman a lesní panna Toman odjíždí za svou milou přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a vněm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí jedou spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně. Úryvek: Švarný hochu, nezoufej,, bujným větrům žalost dej!“ To když sladce zpívala, v oči se mu dívala lesní panna na jelenu, Toman cítí v srdci změnu.... Literatura Podkrkonošská Patrné listy nepatrných osob napadá soudobé malicherné po

Témata, do kterých materiál patří