Česká meziválečná literatura 1. pol. 20. stol.

→ po tom roce byl odmítán, odmítal propagandu

• Pol. 50. let dochází k uvolnění (zemřel Stalin, Gottwald) – uvolňují se poměry, otevřeli se gulagy

• Může svobodně psát

• Jmenován národním umělcem

• 1969 – zvolen předsedou Svazu českých spisovatelů

• 1970 – odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy

• V době normalizace nemohl svobodně tvořit (v ústranní) – i tak se společensky angažoval – podpořil chartu 77 (výzva vládců k diskuzi – o lidských právech, vzdělání,…)

• O Nobelově ceně jen krátká zmínka v novinách

• 1986 – zemřel, pochován v Kralupech nad Vltavou (pocházeli odtud prarodiče)

Lit. tvorba:

Proletářská poezie

Město v slzách – sbírka, město, kde se nežije šťastně, lidé jsou chudí, věnována S. K. Neumannovi, město: Žižkov

Samá láska – je lehce ovlivněna poetismem, vidí revoluci jako slavnost – veselejší, radostnější…

Poetismus – odmítá syžet

Na vlnách T. S. F. (bezdrátová telegrafie) – je okouzlen Francií, mořem, motivy Francie, technickými vynálezy, př. báseň Moře

Slavík zpívá špatně

Poštovní holub

Subjektivní lyrika 30. let – motivy: domov, rodina, štěstí domova, ženy, krajina, nostalgie

Jablko z klína

Jaro, sbohem (sbohem mládí)

Angažovaná poezie 2. pol. 30. let

Zhasněte světla – sbírka reakcí na Mnichov (ponížení národa), konec naděje

Tvorba za okupace – ke čtenářům mluvily motivy národními symboly, národní kulturou, např. Karlův most, Praha, Karel IV.

Vějíř Boženy Němcové – kniha

Světlem oděná – sbírka

Tvorba po roce 1945 – poválečná tvorba

Šel malíř chudě do světa – sbírka, inspirace Mikulášem Alešem

Píseň o Viktorce – po r. 1948 byla označená jako protispolečenská, motivy tragického osudu Viktorky z Babičky od B. Němcové

Maminka – jedno z nejhezčích autorových děl

• v době budovatelské poezie

• osobní lyrika, vznikla ze vzpomínek na dětství – maminku

• vidí maminku jako skromnou, obětavou

• jednoduché, prosté verše – však plné citů, dojetí

• obsahuje výjev – prožitek, který s ní má spojený

př. básně: U okna

Tvorba v 60. letech – lyrické sbírky, stejné motivy (láska, mládí,…) – ale smutně laděné – nostalgie, existencionálně laděné

Koncert na ostrově

Období normalizace (70.-80. léta) – období znovu nastolení diktatury komunisty

Morový sloup – vyšla v samizdatu (šířili se opisem, nemohli vyjít) a 1977 v exilu (v cizině), reakce na poměry po r. 1968 - po Pražském jaru

Býti básníkem – poslední sbírka, loučí se se světem – díly rozdával radost (rekapitulace života) - např. A sbohem

Spirituální poezie

• Duchovní poezie, meditativní → zahloubání, zamyšlení (o smyslu života)

Jiří Orten

• 1919 – 1941, byl nevyléčitelně nemocný, židovského původu

• Narodil se v Kutné Hoře

• V Praze studoval konzervatoř, začalo ho zajímat divadlo

• S přáteli zinscenoval divadlo – např. Apollinairovi texty,…

• 1936 mu zemřel otec, starší bratr se přestěhoval do Londýna

• Pro židovský původ ho vyloučili z konzervatoře

• Musel se starat o matku a mladší sestru

• Nesměl opustit trvalé bydliště – z Prahy nemohl do Kutné hory

• Rozešla se s ním přítelkyně

• Existencionální pocity, má strach

• R. 1941 ho srazila německá sanitka, po 2 dnech zemřel

• Psal si deníky – vyšly ve 3 knihách – nejenom básně, ale i životní dění, sny, opisy dopisy, úvahy, drobný aforismy