Česká próza mezi válkami
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Francouzská poezie moderní doby – překlady moderních francouzských básníků
do poloviny 20. let:
RUR – alegorická hra, ve které vyjádřil svůj záporný vztah k technickému vývoji (vzniklo zde slovo robot)
Ze života hmyzu – autor zde kritizuje lidské chyby a nedostatky, hledání smyslu života
Továrna na absolutno – autor zde zachycuje svůj strach z války
Krakatit, Věc Makropulos – utopistické romány, téma dlouhověkosti a nesmrtelnosti
přelom 20. a 30. let:
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – detektivní povídky s podtextem černé kroniky
Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever – cestopisy
30 léta:
Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – románová trilogie
konec 30 let:
Válka s mloky – autor zde vyjádřil nebezpečí fašismu, rasismu, představoval ho jako největší hrozbu lidstvu té doby
První parta – dílo o lidské solidaritě a obětavosti
Bílá nemoc – autor se zde snaží varovat před nebezpečím fašismu
Matka – výzva k boji proti násilí a nelidskosti
tvorba pro děti:
Dášenka, čili život štěněte, Devatero pohádek
Josef Čapek (1887 – 1945)
český malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel a výtvarný kritik
byl bratrem Karla Čapka (měli ještě sestru Helenu, která po jejich smrti napsala knihu „Moji milí bratři)
byl spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců
byl redaktorem Uměleckého měsíčku, Volných směrů, Lidových novin, člen výtvarného spolku Mánes
patřil do okruhu demokratické literatury (jako malíř patřil do skupiny TVRDOŠÍNI)
v roce 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech, kde také zahynul
pro bratrovu hru RUR vymyslil slovo „Robot“
oba bratři spolupracovali s Vinohradským divadlem
Pavel Opočenský postavil na jejich počest sochu na Náměstí míru
Dílo:
dohromady s Karlem Čapkem:
Ze života hmyzu
samostatná tvorba:
Lelio – autor se zde zamýšlí nad nepoznatelností smyslu života
Země mnoha jmen – Hlavní myšlenkou hry je otázka, zda-li jde člověk mravně obrodit
Stín – balada o dvou sedlácích, kteří jsou vrahy lesníka a kteří pod tíhou svědomí spáchají sebevraždu
Karel Poláček (1892 – 1944)
český prozaik a novinář
narodil se jako syn židovského obchodníka v Rychnově nad Kněžnou
zajímal se o život židovského obyvatelstva
redaktor Lidových novin
první světovou válku prožil na frontě
zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi
Dílo:
Muži v ofsajdu – zachytil zde nevraživost mezi fanoušky pražské židovské Viktorky a Slávie
Hostinec U kamenného stolu – próza o životě ve vesnických lázních
Dům na předměstí – autor zde kritizuje společnost
Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno – románová pentagonie , která představuje vrchol jeho tvory, obraz provinciálního města před 1. světovou válkou, autor zde zachycuje svoje rodiště, jeho maloměstské prostředí