Eco Jmeno ruze

Okolnosti vzniku díla

Rozhodl se psát v 50ti letech jako uznávaný historik. Před samotným psaním rok studoval dobové materiály a kreslil plány opatství. K tomuto dílu napsal Poznámky ke Jménu růže, kde odhaluje inspirační zdroje.

Název knihy vychází ze středověké poetiky: „Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci.“

Vliv díla

*film natočen roku 1986 – nejdražší film té doby

Ostatní autoři tohoto období:

Alberto Moravia - Horalka, Římanka (Itálie)

Samuel Becket – Čekání na Godota (Irsko)

Vladimir Nabokov – Lolita (Rusko-postmoderna)

William Styron – Sophiina volba (Amerika)

Milan Kundera (Český postmodernista)

*kacíř – zastává odlišný pohled, který je neslučitelný s církevním pohledem

- popírá část nauky – nějaké dogma

*inkvizice – právní instituce katolické církve, která měla za úkol vypořádat se s kacíři

Umberto Eco *1932

italský sémiolog, estetik, filozof a romanopisec. Autor studií o středověké estetice a kultuře, dále vztazích mezi tradičními a moderními poetikami (J. Joyce). Přední představitel moderní nauky o znacích (sémiologie) a z ní vycházející filozofie jazyka (Semiotics and the Philosophy of Language – Sémiotika a filozofie jazyka). Významně přispěl i k teorii recepční estetiky, která se snaží zachytit funkci vnímatele uměleckého díla. Autor románů Jméno růže (zfilmováno) - vzorové ostmodernistické dílo: využívá postupů odborné, publicistické i krásné literatury, masové i exkluzivní literatury, je současně detektivkou, hororem, historickým románem, filozofickým traktátem, studií o symbolech (titul), sociologickou sondou do problematiky tolerance; sklon k mystifikaci (příběh jako rekonstruovaný středověký rukopis), koláž (citáty z krásné, filozofické, historické literatury a bible), ironický přístup k minulosti (zlehčuje výklad reformace církve); napínavý příběh – chlapec Adso (vypravěč) a františkán Vilém pátrají po záhadných vraždách mnichů a Foucaultovo kyvadlo. V esejích Skeptikové a těšitelé pojednává o masové kultuře