Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Egon Hostovský Žhář

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18,65 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Žhář Egon Hostovský(23. dubna1908,Hronov –7. května1973,Montclair,New Jersey vUSA) Bylčeský spisovatel. Byl bratranec rakouského spisovateleStefana ZweigaVystudoval gymnázium vNáchodě (1927), poté začal studovat filosofii vPraze, roku1929 přešel na universitu doVídněRoku1930 se vrátil do Prahy, kde pracoval v několika nakladatelstvích jako nakladatelský redaktor. V roce1937 se Egon Hostovský stal úředníkem československého ministerstva zahraničí, roku1939 pracovně odjel doBruselu, odkud po okupaci Československa (15. března1939) emigroval doPaříže, po jejím dobytí doPortugalska a roku1941 doUSA, kde byl zaměstnán vNew Yorku na československém konzulátu. Podruhé světové válce se vrátil doČeskoslovenska, kde opět pracoval na ministerstvu zahraničí. Roku1948 po druhé emigroval – odešel doDánska, pakNorska a nakonec do USA, kde pracoval nejprve jako učitelčeštiny, později jako novinář a redaktor rádiaSvobodná Evropa. Po jeho smrti byla založena literárníCena Egona Hostovského. Jeho tvorba je ovlivněna jehožidovským původem a dvojí emigrací. Jeho hrdinové zápasí se zlem, jsou vinou politického vývoje nuceni odejít z vlasti, hledají ztracené jistoty a kořeny. Tvorbu před první emigrací ovlivnilexpresionismus a díloFjodora Michajloviče Dostojevského. V díle jsou výrazné pocity vykořeněnosti a pronásledování, schizofrenní rozpolcení osobnosti, bezvýchodnost až existencialismus hlavních hrdinů. KamilEliška - sestra Kamila, která vyrůstala v klášteře; po návratu domů vede velké rozepře s matkou, s níž si vůbec nerozumí a vzpouzí se jejím příkazům; následně utíká s básníkem doPrahy, netušíc, že se zanedlouho opět navrátí do svéhodomovaDoraSimonmatka - manželka Simona, matka Kamila a Elišky; ve svém manželství není šťastna, vdávala se z povinnosti; cítí se osamocena a nepochopena svým okolím, na které působí tvrdě a bezcitně; ovšem je pouze zhrzená a sama; často se dostává do konfliktu s Eliškou Obsah: Děj románu se odehrává v poklidném až ospalém horském městečku Zbečnov, jehož středobodem je hospoda U Stříbrného holuba. V té se každý večer scházejí místní muži. V rodině Simonů panuje nesourodý vztah mezi matkou a dcerou, která se domů vrátila z pobytu v klášteře. Eliška chce na návštěvu do Zbečnova pozvat svou přítelkyni z kláštera, matka však s návštěvou nesouhlasí a nechce ji dovolit. Přítelkyně Dora nakonec přijede a hned po jejím příjezdu se do ní zamiluje Eliščin bratr Kamil. Dora si s Kamilem zahrává a vnukne mu myšlenku, že kvůli ní musí udělat něco mimořádného. Dora je po čase matkou z domu vyhnána a bez rozloučení odjíždí. Po jejím odjezdu se postupně objeví dva žhářské plakáty, jejichž výhružky se vyplní. Eliška po dalších nedorozuměních s matkou utéká z domu s básníkem, který ve Zbečnově pobýval. Kamil se matce přiznává, že je autorem výhružných plakátů, které vylepil kvůli Doře. Za pět dní se Eliška vrací od básníka, který se k ní choval hrubě, zpět domů, kde ji matka vřele vítá a vztahy mezi jednotlivými členy rodiny se tímto okamžikem radikálně obracejí k dobrému. Za více než pravděpodobné žháře jsou holičem označeni koňský handlíř, punčochář a dokonce i sám holič. Úryvky: 1. Oženil se pozdě, když mu bylo třiačtyřicet let. Krátce po smrti svěho otce, jenž byl málem přivedl hospodu na mizinu, protože příliš mnoho naléval na křídu. Vzal si nejstarší ze tří dcer zámožného sedláka z blízké vsi a spokojil se věnem šesti tisíc zlatých. Sňatek zprostředkovali jeho příbuzní. Žena přišla k němu rovnou z kláštera. Čtyři roky si v něm pobyla a naučila se tam lecčemu, před čím měl Simon chladný respekt. I cizím řečem. Byla o celých dvaadvacet roků mladší, slaboučká, pobledlá a často plakala. Její slzy ho dojímaly, leč nepátral po příčině. Bál se, že by ji tak jako tak nemohl odvrátit. Byl k ní laskavý, pozorný, peněz ji dával , co mohlo nejvíce, a sám jí posílal k švadleně. 2. ,, Pročpak zavírá všechny pokoje, než vyjde třeba jen na krok ze stavení? Nevíš ? Pročpak si za celý život nenašla jedinou přítelkyni ? Co ? Viděls už, že by k nám vkročila živá duše na návštěvu ? Neviděl, viď ? Patrně se lidé někoho z nás bojí, nemyslíš ? Někoho, kdo má tuze černé svědomí, zamyká-li ve dne dveře na dva západy a nevěří-li ani vlastnímu muži, ani dceři, ba ani svému mazlíčkovi- o služkách vůbec nemluvíc. Bylo by to k smíchu, kdyby to také nebylo k breku! A že tatínek je slepý, o tom si už štěbetají vrabci na střeše. Ona ví , jak dobře znám její karty, ale naštěstí má ze mne odjakživa strach. Jen jednou se mě odvážila uhodit – tehdy jsem utekla z domu… Tak je to ! Doufám, že už máš trochu rozumu a nepůjdeš rovnou odtud vyžvanit, co ti tady říkám!‘‘ 3. „To se ví, že nesměl! Vždyť by mě stíhali pro únos!“ 4. „Maminko! Eliška stojí dole!“ Dveře se divoce otevřely, průvan, zběsilé kroky na chodbě a na schodech, kam vyběhla z pokoje maminka? Utíká, žene se, jako by měla smrt v patách. V zámku tiše zaskřípěl klíč. Nic, ani slovo, ani hles. A veliký, veliký zázrak. Matka drží dceru v náručí. (...) Ano, cosi se zhroutilo v tomto domě. Starý řád. Cosi se vrátilo k lidem u Stříbrného holuba. Průvan to přinesl, vítr, z dálek, z nedozírných dálek. Úsměv skrze slzy. Konečně slzy!

Témata, do kterých materiál patří