farma zvirat
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
GEORGE ORWELL - FARMA ZVÍŘAT
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
alegorický satirický román ve formě bajky (próza, epika)
Literární směr:vydáno r. 1945 – jedno z posledních autorových děl; světová próza za 2. světové války
Slovní zásoba:
převažuje spisovný, jednoduchý a poměrně moderní jazyk
Stylistická charakteristika textu:
silné satirické a kritické prvky, nepřímo zaměřené proti stalinistickému Sovětskému svazu; velice barvité popisy a charakteristiky, které připodobňují
jednotlivá zvířata k charakterově podobným postavám světové historie; velice častá je přímá řeč; nalezneme i jiné formy textu, např. oslavnou píseň
Vypravěč:
vypravěčem je autor – vnější nezávislý pozorovatel děje (-er forma)
Postavy:
prase NAPOLEON (podobnost: J.V. Stalin): autoritářský a manipulátorský vůdce; prase KULIŠ (podobnost: Lev Trockij): má dobré úmysly, ale je smeten
silou Napoleona; prase MAJOR (Lenin): umírá na začátku příběhu, jeho ostatky slouží jako “ideologický artefakt”; prase PIŠTÍK: “prodloužená ruka”
Napoleona – obratně manipuluje s ostatními zvířaty; valach BOXER: pracovitý a dobromyslný, ale zmanipulovaný “režimem”; klisna LUPINA, aj.
Děj:
děj (který má symbolizovat nástup a fungování komunismu v SSSR) se odehrává na farmě p. Jonese, který jednoho dne zapomene zvířata zavřít → ta
se sejdou ve stodole, kde prase jménem Major mluví o zvířecí revoluci a naučí ostatní zpívat vlasteneckou píseň → revoluce (vyhnání pana Jonese)
skutečně proběhne, a to poté, co Major zemře (to symbolizuje smrt ideologického vůdce komunismu, Lenina) → prasata poté oznámí, že umějí číst a
psát a stanoví 7 přikázání, z nichž vyplyne zejména nepřátelství k lidem → většina zvířat (kromě prasat) začne na farmě pracovat, podaří se jim také
ubránit farmu proti útoku lidí → prase jménem Napoleon se ujme výchovy štěňat → další aktivní prase jménem Kuliš navrhne stavbu větrného mlýnu →
Kulišův návrh se zvířátkům zamlouvá, ale Napoleon, který je proti, nechá jejich shromáždění rozehnat svou smečkou vytrénovaných psů (reálný konflikt
mezi umírněným komunistou Lvem Trockým a tvrdým J.V. Stalinem, který skončil útěkem Trockého do zahraničí) → Kuliš byl z farmy vyhnán, ostatní
zvířata byla nespokojená, ale všichni se báli smečky Napoleonových psů → Napoleon začal stavět větrný mlýn, který se však nedařilo dokončit →
Napoleon veškerou vinu sváděl na údajně sabotujícího Kuliše, některá zvířátka byla navíc odsouzena k smrti za údajnou spolupráci s ním →
Napoleonův pomocník jménem Pištík (prase) začal postupně měnit 7 přikázání a manipulovat s “veřejným” míněním zvířat → to vše vyústilo k ještě
horší tyrani prasat, než dříve praktikovali lidé → nakonec zbylo pouze jedno přikázání, a to “všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější”