Flaubert - Pani Bovaryova

Ema se opět začne zabývat svými představami o skvělém životě. Karel si začal všímat Eminých nálad a záliby v luxusním zboží. Ema se opět začíná stýkat s Leonem. Karel nic netušil a navíc na Emu přepsal veškerý majetek. Ema se velmi rozmazlovala a zadlužila se, kde mohla, až už to bylo neúnosné a nikdo jí nechtěl půjčit, ani Leon. Ema se rozhodla skoncovat se svým životem a otrávila se arzenikem. Karel, který ztrátu milované ženy psychicky neunese, zanedlouho umírá. Dcera Berta je dána do péče babičce, která po čase také zemře. Nakonec Berta skončí u své chudé tety a už od dětství si musí vydělávat na živobytí.

Okolnosti vzniku díla

Pravděpodobně vznikl ze skutečného životního příběhu žáka Flaubertova otce, ale Gustave Flaubert sám říkal, že v románu není nic z jeho citů, ani z jeho života.

Poprvé vydáno v Paříži v roce 1857. Pro skandálnost a nemravnost obsahu byl autor postaven před kárný policejní soud, vyvázl díky dobré obhajobě.

„bovarismus“ = útěk od světa reality do světa snů a iluzí

Vliv díla

Několikrát zfilmováno. Nejpovedenější francouzské zfilmování z roku 1933.

Ostatní autoři tohoto období

Honoré de Balzac – Otec Goriot (Francie) realizmus

Emile Zóla – Nana (Francie) realizmus

Charles Dickens – Oliver Twist (Anglie) realizmus

Karl May – Vinnetou (Německo)

Alois Jirásek – Psohlavci (ČR) novoromantizmus

Stendhal – Červený a černý (Francie) romantizmus

Nikolaj Vasiljevič Gogol – revizor (Rusko) romantizmus

Námět

Flaubert našel námět k dílu v novinách, po přečtení zprávy, že blízko Rouenu se otrávila žena venkovského lékaře, a jejímuž skonu předcházelo manželské drama. Prostředí paní Bovaryové je shodné s tím, ve kterém spisovatel žil. Jde o okolí Rouenu.

Myšlenka

Myšlenkou je kam až může člověka dovést nenaplnění jeho ideálů.

Plán kompoziční

Kniha je rozdělena do tří částí z hlediska hlavního místa děje a v rámci každé části je rozdělena do kapitol. Kniha je psaná chronologicky s občasnými odkazy na minulost postav. V příběhu je jedna hlavní dějová linie.

Plán jazykový

Autor píše v krátkých souvětích, ve kterých často využívá obrazná přirovnání. Dílo je psáno ve třetí osobě (v tzv. er-formě).

Znaky realismu

• 1. Kritika toho, že plnohodnotný život mohou žít pouze lidé z vyšší vrstvy.

• 2. Autor se zde zabývá problémem sňatku bez lásky.

• 3. Autor se v díle snaží o objektivní popis, proto je někdy popis místa nebo děje strohý, a zabývá se pouze významnými skutečnostmi.

• 4. V díle lze rozpoznat společenské bariéry a rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami.

Srovnání s autorovými díly

Z autorových děl je „Paní Bovaryová“ nejvíce podobná dílu „Citová výchova“, ve které je hlavní hrdina Fréderic Moreau stejným snílkem jako Ema Bovaryová, oba sní o lepším životě, avšak Ema se pro to rozhodne něco udělat a chvílemi se i její sny plní, kdežto Fréderic zůstane pouze u svých snů.