Havran- čtenářský deník

Havran, Edgar Allan Poe

Literárně historický kontext

Edgar Allan Poe byl významný americký spisovatel, básník, literární kritik a redaktor 19. století. Jeho práce měla velký vliv na literaturu, zejména na horor, gotickou literaturu a detektivní žánr. Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu a zemřel 7. října 1849 v Baltimoru.

V době, kdy Poe tvořil, byla americká literatura teprve na začátku svého rozvoje. Literatura té doby byla silně ovlivněna romantismem, což je literární a umělecký směr, který kladl důraz na emoce, pocity a krásu přírody. Sice je Poe často spojován s romantismem, jeho díla se vyznačují temnějšími a hororovými prvky, což jej odlišuje od ostatních romantických autorů, kteří často oslavovali krásu a vznešenost přírody a lidských citů.

Poe byl také významným představitelem gotické literatury, která se zaměřuje na temné, tajemné a často nadpřirozené prvky. Gotická literatura vznikala v 18. století.

Báseň "Havran" by se dala označit za „pamět kultury“- většina Američanů (nejen) ji zná, i když ji vůbec nečetli. Báseň má více než 40 překladů, ale jak už to u básní bývá, jsou často zkreslené. Četl jsem překlad Vítěslava Nezvala, ale také originál a jsou tam určité rozdíly. Nezval si přidal něco ze své poetiky a Poeovu poetiku trochu upozadil.

Analýza uměleckého textu

Literární druh a žánr

Poezie, epická báseň s baladickým nádechem.

Časoprostor

Minulost, prosincová/lednová půlnoc.

Kompoziční výstavba

Báseň je napsaná v osmi strofové trocheji, což je pro anglickou poezii neobvyklé (častěji se používá jamb). Tím dokázal navodit hororovou atmosféru. Nezval v překladu tuto metrickou strukturu nedodržuje. Báseň je složena ze šestiřádkových strof s rýmovým schématem ABC BBB. Čtvrtý a pátý verš obsahuje epiforu (opakování stejných slov na konci veršů). Šestý verš je čtyřstopý a končí výrazem "-or".

Vypravěč a postavy

Báseň je retrospektivní, vypravěč vzpomíná na danou noc.

Postavy:

• Havran: Symbol smrti a zla, posel z nebe nebo pekel, nositel špatných zpráv.

• Vypravěč: Na prahu snu a bdění, možná i šílenství. Nejspíše básník truchlící pro svou milou

• Lenor: Vypravěčova zesnulá milenka.

Jazykové prostředky

V básni je použita personifikace (havran), ale jinak je zde málo metafor a básnických tropů. Význam je často skryt mezi řádky. Metafory: "pták ve svém ebenovém zjevu". Metonymie: "plutonovský havrane" atd. Další použité jazykové prostředky zahrnují rýmy, epifory, anafory, refrén, asonance (evil, devil), aliterace (opakování stejných písmen) a epifory.

Příklady výrazných frází:

• "Říká si už víkrát ne" x "which such name is nevermore"

• "Once upon" x "jednou o půlnoci"

• "Při vzpomínce blednu, snad to bylo v lednu" x "bloody December"

Motivy a téma

Hlavními motivy jsou smrt, beznaděj, strach z neznáma, setkání s ďáblem (jak zmínil Nohavica). Havran spíše vypravěče trápí, než aby mu něco nabízel.