Hledání a zápasy současné české prózy, poezie a dramatu (od roku 1968 do současnosti)

• vedoucí chemické laboratoře vrostl do stereotypního života, vyhovuje mu – hlášení, zbytečné porady, neúčelná činnost, mechanické plnění úkolů bez iniciativy, hazardování s časem a s energií

Soukromá vichřice

• pohled na skupinu 8 pracovníků chemického závodu

• zachycuje zde měšťáctví, zautomatizovaný život, láska degradována na sex.

Katapult

• vzpoura proti nudě manželského života

• zachytil sedm milostných vztahů, ale vyjádřil v nich nespokojenost

Milenci a vrazi

• zachytil život jako bezvýchodný kruh, který vede akorát k boji o vliv a moc

Profesionální žena

• parodie na seriály o nezdolných ženách

• zachycuje konzumní život.

Bílá pentalogie

• vyšly zatím čtyři svazky

Mladý muž a bílá velryba

• odsouzení životní lhostejnosti, kalkulování, vypočítavosti a prospěchářství (Edita), neschopnost plně žít (Viktor), ale i touha něco dokázat (ulovit „bílou velrybu“), umocnit život láskou a prací (Břéťa)

Radost až do rána

• zachytil zde spokojenost s průměrností, prospěchářství, tzv. socialist. životní ideál

Generální zázrak

• jedná se sice o „román naděje“, ale z děje vyznívá marnost vymknout se stereotypu v životě a prospěchářství

Muka obraznosti

• jsou zde obsaženy autobiografické prvky

• používá ironie místo kritiky

• ing. chemik ztroskotává na pracovišti, chce se stát spisovatelem.

Sci-fi:

Pokušení A-ZZ

• zachytil zde lidstvo v 21. století, které vede luxusní život za cenu zrady, nabízený mimozemskou civilizací

Romeo a Julie 2300, Válka s mnohozvířetem, Země žen

• politicko ideologická alegorie o násilí totalitní společnosti

Romány Playgirls I, II

• erotická tematika

Bohumil Hrabal (1914 – 1907)

• český prozaik

• dětství strávil v Nymburce, kde byl jeho otec správce pivovaru

• v Nymburce studoval reálku

• po dokončení reálky studoval v Praze práva, ale doktorát si udělat nemohl, jelikož za války byly zavřeny vysoké školy, školu dokončil až po válce

• právnickou praxi vykonával velmi krátce, vystřídal mnoho zaměstnání, aby si vytvořil velký rozhled, který měl vliv na jeho tvorbu

• všechny své zážitky dokázal zachytit do svých knih

• byl štamgastem v hospodě u Zlatého tygra

• zemřel tragicky pádem z okna

Dílo tohoto období:

• v době normalizace byl zakázaným autorem

• mohl vycházet až od roku 1976

Postřižiny

• postřižiny byly středověkým rituálem, jímž se z pážete stával mladý rytíř

• Hrabal použil tento rituál jako symbol, který ukončuje dětství pážete a v přeneseném významu naznačuje všeobecné „zkracování“. V novele je toto „zkracování“ prezentováno instalací radiového přijímače nebo proměnami dámské módy, což znamená záměrné zkracování sukní a účesů.

Obsah:Vypravěčkou celého příběhu je Hrabalova maminka, kterou autor v novele nazývá Maryškou. V době, kdy se toto vyprávění odehrává, je Maryška mladou, krásnou a vitální ženou, která užívá života plnými doušky. Její vyprávění je velmi osobité a barvité. Všechny obyčejné a všední věci mají své kouzlo, svou krásu. Nad vším, co hrdinka prožívá, tak vlastně žasne, vše ji okouzluje a zdá se jí úžasné. Všechno, co dělá, provádí s maximálním nasazením a považuje to za nejdůležitější věc na světě. Příkladem může být například zabíjačková scéna. Hrabal byl výjimkou mezi dětmi, byl dítětem spíše bojácným, ustrašeným, povahy zakřiknuté a ostýchavé. Tento způsob chování přiřkl Hrabal v Postřižinách své mamince, která osamělá a opuštěná bloudí po zšeřelých prostorách a chodbách pivovaru a nechá se unášet opojnými pocity strachu a rozkoše. Nejznámější scénou celých Postřižin je pasáž, kdy Maryška a strýc Pepin lezou na pivovarský komín. Je to způsob vyjádření bláznivého konání, kterým si chce Maryška dokázat to, že je schopna udělat cokoliv, co ji napadne, ale hlavně, že to provede ihned, bezprostředně po tom, co jí myšlenka uzraje v hlavě. Při tomto výletu na pivovarský komín se Hrabalovi podařil nádherný popis Nymburka z ptačí perspektivy. Na tomto popisu ukázal Hrabal krásu Nymburka, jeho polohu, ale hlavně to, čím ho Nymburk uchvátil, co na něm měl tak rád. Popis města je velmi věrohodný a dýchá z něho láska a obdiv autora k tomuto městu na břehu Labe. Výraznou postavou této novely, jako i jiných Hrabalových děl, je strýc Pepin. Jeho příjezd do Nymburka měl účinek jako živá voda, která probudila všechny z jakéhosi stereotypu a klidu, který v pivovaru vládl. Tento bývalý rakouský voják, obuvník, nyní proletář a sladovnický dělník, který svým chováním, způsobem projevu, ale i vizáží představuje osobitý „ideál“ pábitelského živlu Opakem vůči vitálnímu a životem opojenému strýci Pepinovi je jeho bratr, správce pivovaru Francin. Je to člověk společensky uznávaný, leč jako osobnost je vnitřně nevyzrálý, nepevný a rozkolísaný. Je velmi opatrný a úzkostlivý, miluje řád, pořádek a nerad projevuje navenek své city. Nemá rád spontánní reakce své manželky a svého bratra. Je obdivovatelem moderního „pokroku“ a vynálezů, které zlepšují život člověka. Vedle hlavních protagonistů (vypravěčka, strýc Pepin a Francin) jsou důležitými postavami obyvatelé Nymburka. Z vyprávění o těchto lidech je cítit Maryščin obdiv a láska k nim. Mají své vnitřní kouzlo, které chce Hrabal čtenáři ukázat a získat ho pro tyto figurky, jež tvoří nezbytnou součást Nymburka. To, co bylo pro ostatní slabinou, to klade Hrabal u těchto lidí na vrchol. Tyto jejich „nedostatky“ jsou pro autora tím, co na nich obdivuje. Mezi tyto postavičky patří například Bóďa Červinka, doktor Gruntorád, pan Myclík atd. Ke všem těmto postavičkám vzhlíží autor s láskou a obdivem, jsou pro něho nezapomenutelnými součástmi městečka. V celých Postřižinách je smíchána nostalgická vzpomínka na rodiče, strýce Pepina, pivovar, městečko, společně s evokací dětství, s možností vidět svět dětskýma očima. Vše je doplněno autentickými popisy pracovních činností, které udržovaly chod pivovaru. Je zde zdůrazněna všednost a obyčejnost těchto prací, zároveň však jejich důležitost