Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




K. H. Borovský Tyrolské elegie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,23 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Tyrolské elegie Karel Havlíček Borovský: 31.10.1821 – 29.7.1856 vlastním jménem Karel Havlíček český básník, satirik, novinář, ekonom a politik považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky literárně – realista, politicky – tzv. 2. generace národních buřičů roku 1846 – redaktor Pražských novin a přílohy Česká včela vlastní noviny – Národní noviny neúspěšná snaha o zřízení první české průmyslové školy období tvorby – neoabsolutismus vychází z lidové poezie další díla: Obrazy z Rus, Křest svatého Vladimíra, Král Lávra apod…. Své Tyrolské elegie napsal Havlíček ve vyhnanství v Brixenu. Je to velmi odvážná a trefná satira na tehdejší poměry. Autor zde nepokrytě kritizuje a napadá policejní aparát. Motiv: kritika Bachova absolutismu pokrytectví rakouské vlády neschopnost policejního systému osobní tragédie je tragédií národní Prostředí: Habsburská monarchie, Německý (Havlíčkův) Brod, Brixen, 19. století Postavy: Borovský – ironický, odvážný, vzpurný, výsměšný, rezignovaný, velký vlastenec Bach – rakouský ministr Dedera– policejní komisař, směšný, zbabělý vykonavač absolutistické moci Jazyk: častá ironie až sarkasmus a nadsázka autobiografické rysy ich-forma, převaha spisovné češtiny, knižní – toť, jsemť, nespisovná slova obecná slova – prej, Outraty, ouřední apod.. citově zabarvená slova, zhrubělá – držka, hanlivá – pupek, dobová slova, historismy – žandarm, cizí výrazy – stafáž, Lethe ironie – „dal mi více moudrých rad, ty mi dali za anděla strážného v té sibérii…“ personifikace – „nepokojný kvas“, „tichý pláč“, „trubka vřeští“ metafora – „policie starostlivá máti“ přirovnání – „vůz jako šipka“, propsat bezedná jako držka armády“ Kompozice: skladba je rozdělena na 9 různorodě dlouhých zpěvům které jsou označeny římskými číslicemi jednotlivé sloky mají 4 verše a rýmují se vždy 2. a 4. verš retrospektiva – autor vypráví svůj příběh zpětně měsíčku, svému příteli, skladba končí příjezdem do Brixenu vkládané rozhovory s měsíčkem Děj: 1. Zpěv Úvod tvoří verš lidové básně – Sviť, měsíčku, polehoučku. Havlíček je uvězněn a mluví k měsíčku. 2.Zpěv Havlíček satiricky popisuje své noční probuzení policií. Po svém psu, štěkajícím pod postelí, hodí říšský zákoník, aby neštěkal. 3. Zpěv Čte si psaní od Bacha (ministra spravedlnosti), který píše jako doktor, že potřebuje změnu povětří – DEPORTACE 4. Zpěv Komisař Dedra radí Havlíčkovi, aby spěchal a aby se to nikdo nedozvěděl. Také aby se zbraň nebral, že oni ho ochrání. 5. Zpěv Opět promlouvá k měsíčku a popisuje smutné loučení s rodinou. 6. Zpěv Cesta k Jihlavě, Borovský kostelíček promlouvá k autorovi, zná ho celý život a je smutný j toho kdo, kam a jak ho vezou. 7. Zpěv Havlíček neví, kam ho vezou, jen telegraf nese zprávy, že dorazí, dříve něž ta jsou. V Budějovicích kupuje Dedera víno i pro Havlíčka, toho napadá, zda se v Dederovi nepohnuly vlastenecké myšlenky. 8. Zpěv Autor oslovuje měsíček. Vypravuje mu, jak se jim splašili koně a on si vzpomněl na příběh z bible o Jonášovi, toho vyhodili z loďky, aby se utišila bouře. Ta řekl, že někdo z nich musí být hříšník a oni všichni vyskákali z vozu. On v klidu dojel až k poště a tam počkal na svou stráž, něž přikulhali pěšky. Strach policistů autor ironicky komentuje, poukazuje na skutečnost, že on jediný jako hříšník zůstal a také, že vláda, která chce vládnout národům, nedokáže ovládnout čtyři koně na opratích. 9. Zpěv Příjezd Havlíčka do Brixenu. Tyrolské elegie jsou báseň o devíti zpěvech, která popisuje Havlíčkovo zatčení a odvoz do Brixenu. V básni se promítají dvě významové roviny – v té první a povrchnější je obsaženo to, co autor říká. V té druhé to, co si myslí. Ve své rozpravě s měsícem nejprve parafrázuje lidovou píseň “Sviť měsíčku polehoučku skrz ten hustý les“. Ve sloce “Jsem já z kraje muzikantů, na pozoun jsem hrál, a ten pořád ty vídeňské pány ze sna burcoval“ naznačuje nenávist, jakou vyvolávaly v rakouských mocnářích jeho texty. Proto “jednou v noci kočár policajtů pro mě poslali“. Policisté přinášejí “od všech z Vídně pozdravení, pan Bach je líbá“. Havlíček poukazuje na nespravedlnost, kdy si absolutistický aparát může dělat, co se mu zlíbí. Zatýkací rozkaz parafrázuje “Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí v Čechách zdraví, že prej potřebuju změnu povětří.“ “Na státní outraty“ se Havlíček vydává na cestu.

Témata, do kterých materiál patří