Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




K. H. Borovský Tyrolské elegie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19.23 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

7. Zpěv

Havlíček neví, kam ho vezou, jen telegraf nese zprávy, že dorazí, dříve něž ta jsou. V Budějovicích kupuje Dedera víno i pro Havlíčka, toho napadá, zda se v Dederovi nepohnuly vlastenecké myšlenky.

8. Zpěv

Autor oslovuje měsíček. Vypravuje mu, jak se jim splašili koně a on si vzpomněl na příběh z bible o Jonášovi, toho vyhodili z loďky, aby se utišila bouře. Ta řekl, že někdo z nich musí být hříšník a oni všichni vyskákali z vozu. On v klidu dojel až k poště a tam počkal na svou stráž, něž přikulhali pěšky. Strach policistů autor ironicky komentuje, poukazuje na skutečnost, že on jediný jako hříšník zůstal a také, že vláda, která chce vládnout národům, nedokáže ovládnout čtyři koně na opratích.

9. Zpěv

Příjezd Havlíčka do Brixenu.

Tyrolské elegie jsou báseň o devíti zpěvech, která popisuje Havlíčkovo zatčení a odvoz do Brixenu. V básni se promítají dvě významové roviny – v té první a povrchnější je obsaženo to, co autor říká. V té druhé to, co si myslí. Ve své rozpravě s měsícem nejprve parafrázuje lidovou píseň “Sviť měsíčku polehoučku skrz ten hustý les“. Ve sloce “Jsem já z kraje muzikantů, na pozoun jsem hrál, a ten pořád ty vídeňské pány ze sna burcoval“ naznačuje nenávist, jakou vyvolávaly v rakouských mocnářích jeho texty. Proto “jednou v noci kočár policajtů pro mě poslali“. Policisté přinášejí “od všech z Vídně pozdravení, pan Bach je líbá“. Havlíček poukazuje na nespravedlnost, kdy si absolutistický aparát může dělat, co se mu zlíbí. Zatýkací rozkaz parafrázuje “Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí v Čechách zdraví, že prej potřebuju změnu povětří.“ “Na státní outraty“ se Havlíček vydává na cestu. Jaká laskavost od kancléře – doktora. Zatýkání se odehrává v noci, protože “že by chtěli Brodští, až se vzbudí, třeba – s námi jet.“ To je zřejmý výsměch úskočnosti, se kterou se celá událost odehrává. Ve dne by se nejspíš lidé bouřili, takhle se o celé události dovědí, až bude Havlíček za horama.

Dojemné loučení s rodinou se samozřejmě odehrávalo za asistence policajtů. Proto “vtisknul jsem však poděbradku silně do čela, aby se těm policajtům slza nezablyštěla“. Jaké asi muselo být zatýkání ve skutečnosti! Hodní policajti, císařská stafáž“, asi byly ve skutečnosti bestie lhostejné k lidskému neštěstí. Po cestě Havlíček přemítá, kde asi bude to místo se zdravým ovzduším. “Všude kolomaz a všude přepřahovali: kdybyste radš ve Vídni přepřáhli a namazali“ – to je volání po změně toho strašného absolutistického systému.

Vrcholem Elegií je osmý zpěv, v němž se povede naprosto zesměšnit policajty. Havlíček tu nevynechává jedinou příležitost zesměšnit režim: “Hory, skály ohromnější ještě, než jest hloupost mezi národy, vedle cesty propast bezedná jak drška armády.“ S chutí zesměšňuje i církev : “Temná noc jak naše svatá církev.“ Protože na kozlíku nikdo neseděl, kočár se neovladatelně řítil z prudkého kopce. “Och, to byla pro mne chutná chvilka, neboť neznám větší slast, nežli vidět slavnou policii outlostí se třást!“ Až dosud měli převahu, dokud byli v přesile. Najednou v nebezpečí raději muži “zákona“ prchnou – vyskáčou z vozu. Sám Havlíček ve voze zůstane, neboť “svěřiti svůj osud také jednou koňům splašeným se já mám bát, občan rakouský? Což se mi může horšího již Stát?“ Přirovnání celé monarchie k řítícímu

Témata, do kterých materiál patří