K.-H.-Mácha-Máj

• Pýcha a předsudek

• Emma

• Northangerské panství

• George Gordon Byron – básnické povídky: Džaur, Korzár, Lara – hlavním hrdinou je člověk revoltující proti současnému světu

• Childe Haroldova pouť – moderní epos, autobiografické rysy

• Percy Bysshe Shelley – zemřel utonutím, plavil se na lodi Ariel

• jeho manželka, Mary Shelleyová, je autorkou Frankensteina

• Odpoutaný Prométheus – dramatická báseň, utopie, vyjadřuje téma osvobození lidské myšlenky

• Walter Scott – považován za zakladatele historické povídky a historického románu

• Waverly – román o povstání v Irsku

• nejslavnější romány: Rob Roy, Ivanhoe, Kenilworth, Pirát

Děj

1. zpěv – Úvodem básně je líčení májové krajiny kolem jezera. Začíná zde i epický děj. Jarmila čeká na Viléma u jezera, přijde však někdo jiný se vzkazem, že Vilém bude dalšího dne popraven (dopustil se otcovraždy) a že ji proklíná. (Poté co se Vilém dozví, že jeho milá Jarmila byla svedena (ještě před tím, než se poznali), zavraždí svůdce, aniž by tušil, že je to jeho otec) Nešťastná Jarmila skočí ze skály do jezera a utopí se. Rozhovor Jarmily s poslem jediný dialog celé básně

2. zpěv – Líčí atmosféru ve vězení a Vilémovi pocity. Vilém nemůže usnout a celou noc doprovázen kapající vodou přemítá, o svém osudu, zda je vinen nebo ne. Dojde k závěru, že je nevinen, ale to v jeho situaci nic neznamená. Zde se dozvídáme z Vilémových vzpomínek, jak byl otcem vyhnán z domova a stal vůdcem loupežníků. Jak se zamiloval do Jarmily a teprve, když zavraždil jejího svůdce, zjistil, že to byl jeho otec. Vilém ve vězení přemýšlí nad otázkami své viny, nad lhostejností světa k jeho osudu, nad existencí samou a podobou smrti. Dojde k závěru, že po smrti není nic. Uvědomuje si, o co všechno v životě přijde. S těmito úvahami se svěří strážnému, který s ním soucítí. 2. zpěv tvoří téměř třetinu celé básně.

1. intermezzo – Příroda, duchové, víly a jiní tvorové připravují Vilémův pohřeb, na který každý něco obstará.

3. zpěv – Tímto zpěvem báseň vrcholí. Vilém jde na popravu. Vzpomíná na své dětství a na svou milenku Jarmilu. Uvědomuje si krásy života a všudypřítomné májové přírody, jež má nyní navždy opustit. Promlouvá s oblaky. Žádá je, aby se staly jeho posly a pozdravovali jeho milovanou zemi. Vilém je popraven, jeho tělo vpleteno do kola a hlava nabodnuta na kůl. Velmi kontrastní část, na jedné straně rozkvetlá májová krajina plná života a na druhé straně poprava Viléma.

2. intermezzo – Popisuje nářek lesních obyvatel, pro které byl Vilém jejich vůdce. Žalozpěv duchů loupežníků nad ztrátou Viléma.

4. zpěv – Zajímavá část, kde sám autor je částí děje a navštěvuje popraviště Viléma. Zakončení je volání hrdličky: Hynku! Viléme! Jarmilo! Po 7 letech, přijíždí Mácha na místo Vilémovy popravy. Mluví o hlubokém vnitřním soucítění s duší popraveného, o tom že celý příběh je vyjádřením i jeho vlastních životních pocitů. Odchází, ale máj se opět vrací.