K.H.Mácha Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Za svého života nebyl Mácha uznáván, hodnota jeho díla byla vyzvednuta až po jeho smrti (Májovci).
Máj
Lyrickoepická báseň, která se skládá ze 4 zpěvů a 2 mezi zpěvů (intermezzo). Zpěvy jsou epické a mezi zpěvy lyrické
Zpěv- Děj je velice jednoduchý. Vilém zjišťuje, že mu jeho milou Jarmilu přebral otec. Je májový podvečer a Jarmila sedí u jezera a čeká na Viléma, místo Viléma na lodičce připlouvá člen Vilémovy družiny a říká Jarmile, že Vilém je ve vězení, protože zabil svého otce. Je zde krásný popis přírody.
Zpěv- Odehrává se ve vězení. Vilém je uvězněn v Bílé věži nad jezerem. Bílá věž se zrcadlí na hladině jezera=kontrast. Vilém vzpomíná na své dětství a uvědomuje si svou samotu. Uvědomuje si, že ztratil otce, který se na něm 2x provinil. V dětství ho vyhnal z domu a Vilém se stal vůdcem loupežníků. Podruhé, když mu svedl Jarmilu. Jediný kdo ho poslouchá je strážný.
Intermezzo- lyrický. Je půlnoc a duchové dříve popravených vězňů se scházejí na popravišti, aby přivítali nového ducha Viléma, a připraví Vilémovi pohřeb.
Zpěv- Vilém je popraven ráno na kopci za městem. Jako odsouzenec má právo posledního přání. Jeho ústy promlouvá básník a vyjadřuje svoje životní názory na svět. Vypráví lásku k vlasti
Intermezzo- Loupežníci oplakávají smrt Viléma.
Zpěv- Do děje vstupuje sám básník. Po létech na svých toulkách po kraji 2x navštíví místo kde byl Vilém popraven. Najde taky Vilémovu lebku. Hospodský mu vypráví, co se tady stalo. Ztotožňuje svůj osud s osudem Viléma.
Impresionismus
Báseň je oslavou krásné májové přírody. Podle básně by malíř mohl namalovat obraz v duchu impresionismu – je zde použit smyslový popis (zrak, sluch, čich, hmat, chuť). Osou celé básně je tragédie 3 lidí (Viléma, otce, Jarmily). Autor v básni používá eufonii (libozvuk)=nakupení hlásek, které vytvářejí dojem zvuku např.: Lhal, lásky žel. V básni se opakují některé verše=hudebnost básně. Autor užívá barvy a dynamická slovesa.
Postavy
Vilém – loupežník, omylem zabíjí svého otce, viní společnost, cítí se být nevinný. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká. Je žárlivý.
Jarmila – milenka Viléma, nádherná dívka, nechá se svést a její milý pak za to trpí, páchá kvůli lásce sebevraždu.
Poutník – objevuje se ke konci básně (v posledním zpěvu), ztotožnění autora, srovnává svůj osud s osudem Viléma. Mluví o sobě, o svém mládí a poznává, že mládí je již ztracené. V samotném závěru zvolání: „ Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!“
Inspirace pro dílo
Mácha se inspiroval zážitky a pocity, které získal během pobytu u svého dlouholetého přítele Eduarda Hindla v Doksech u dnešního Máchova jezera. Mácha při návštěvě hradu Bezděz zjistil, že v tomto kraji byl nedávno popraven mladík Schiffner, jenž zabil svého vlastního otce, protože mu bránil v lásce. Vedle toho se do básně promítlo i romantické prostředí zdejší krajiny.