Karel Čapek - R.U.R.

20.-30. léta:

• Italské listy

• Anglické listy

• Výlet do Španěl

• Obrázky z Holandska

• Cesta na sever

Záliba v práci na zahradě – Zahradníkův rok; vztah k zvířatům – Měl jsem psa a kočku

Spolupráce s Josefem Čapkem

• Lásky hra osudná

• Zářivé hlubiny (inspirace Titanikem) + Krakonošova zahrada – soubory krátkých próz; 1916-1918; od novinářských žánrů až po krátké povídky

Dílo do r. 1921:

• Povídky Boží muka (povídka Šlépěj x Povídky z jedné a druhé kapsy povídka Šlépěje), Trapné povídky (všední banality) - otázky svobody člověka, smyslu života, možnosti poznání pravdy, motivy tajemství, záhad

• Hra Loupežník – střet výbojného mládí s opatrnictvím a pokrytectvím dospělých; boj o právo na lásku, výsměch měšťáckým konvencím; vztah mezi mladou a stárnoucí generací

• Francouzské překlady

Do pol. 20. let

• Dramatické a románové utopie (= umělecký druh fantastické lit. líčící domněle dokonalé spol. poměry v pomyslné zemi)

• R.U.R.

• Hra Ze života hmyzu (spoluautorství s J. Čapkem) – komedie, prvky expresionismu – kritika lidských chyb a nedostatků – obrazně na jednání jednotlivých druhů hmyzu (mravenci, motýli, chrobáci aj. = výrazné typy lidí, nositelé sobectví, vládychtivosti, povrchnosti, lakomství, netečnosti apod.); postava tuláka – pozoruje hmyzí hemžení, hledá smysl života

• Utopický román Krakatit – o vynálezu nekonečně účinné třaskaviny, schopné zničit celý svět; hl. postava – vynálezce inženýr Prokop; ovlivněn poznáním venkovské idyly i světa vládců a teroristů dochází k zdůrazňování každodenní drobné užitečné práce pro lidstvo (humanistický závěr) → myšlenka odpovědnosti vědce

• Utopické drama Věc Makropulos (opera L. Janáčka) – téma dlouhověkosti a nesmrtelnosti

Přelom 20. a 30. let

• Fejetony, sloupky, cestopisy

30. léta

• Románová noetická trilogie (noetika = nauka o poznání)

  • Hordubal – Juraj Hordubal; tragédie podkarpatského sedláka po návratu z Ameriky, odcizení ženy, zavražděn

  • Povětroň – neznámý muž, letec, po havárii umírá nepoznán; rekonstrukce jeho života podle vlastní fantazie jeptišky, jasnovidce a básníka → vyznívá v názorech, že mohl být kariéristou, básníkem, pedantem i romantikem

  • Obyčejný život – autobiografie železničářského úředníka v penzi, retrospektivní pohled

  • Spol. filosofie románů – tzv. relativismus (snaha vidět skutečnost z několika stran; není jen jedna poznatelná pravda)

Konec 30. let

• Ohrožení lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly proti fašismu; prózy + dramata

• Román Válka s mloky – satirická alegorie, fejetonní utopický román, kritika kapitalistické zištnosti (kapitán van Toch), nebezpečí fašismu a rasismu, představovaného mloky (polidštění mloci, obdoba robotů = hrozba lidstvu, zneužitelné mechanické bytosti)

• Protifašistické a protiválečné drama Bílá nemoc – konflikt jedince (humanista doktor Galén) x držitelé moci, strůjci války (vojenský diktátor Maršál, zbrojař baron Krüg); střetnutí ideálů demokracie s ideály diktatury; proti epidemii nemoci zná lék jen Dr. Galén, ale vydá ho jen s podm. zastavení válek (léčí jen chudé); jeho ušlechtilý individuální odpor je zmařen zfanatizovaným davem; varování před rozpínavostí fašismu