Ken Kesey
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ken Kesey - Vyhoďme ho z kola ven
Kenneth Elton “Ken“ Kesey (1935-2001)
Americký spisovatel řazený do postmoderní literatury, někdy považován za spojovací bod mezi beatníky a hippies („Byl jsem příliš mladý na to být beatníkem a příliš starý na to být hippísákem“)
po dokončení této školy získal další stipendium na studijní program psaní ve Stanfordu
Kesey byl vůdcem skupiny, která se nazývala The Merry Pranksters (Neal Cassady, Jack Kerouac, Allen Ginsberg); podporovali volné užití drog a byli známí obscénním chováním. V roce 1964 si pořídili školní autobus „Further“, ve kterém projížděli Ameriku; známí byli pořádáním večírků s hlasitou hudbou, psychedelickými efekty a užíváním LSD
v roce 1975 natočil podle knihy Vyhoďme ho z kola ven Miloš Forman film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal 5 Oscarů. Sám Kesey ale prý film nikdy neviděl, kvůli sporu o autorská práva
Ken Kesey zemřel 10. listopadu 2001 ve věku 66 let po operaci, kdy mu byl odstraněn nádor jater
Dílo:
zabývá se tématem odcizení, které nastává kvůli anonymitě společnosti; problémy jedince na okraji společnosti, který se staví proti ní a protestuje vůči její morálce a hodnotám
některá jeho díla (především eseje) vydána pod vlivem drog a omamných látek
Vyhoďme ho z kola ven / 1962
Tak mě někdy napadá / 1964
Námořníkova píseň /1992
také napsal mnoho krátkých esejů, úvah, několik divadelních her a scénářů
Vyhoďme ho z kola ven
Žánr:
román z prostředí psychiatrické léčebny, který je podobenstvím o životě v moderní společnosti a také úvahou o hranici mezi šílenstvím a „normálností“
Kompozice:
chronologická
Jazyk:
ich forma
každá postava má trochu jiný jazyk, protože ten dokresluje její charakter; často vulgarismy, nespisovné výrazy, i lékařské termíny
Postavy:
Bromden
syn indiánského náčelníka, jejich země byla zaprodána a Bromden jako mladý chlapec psychicky zničen, což z něho udělalo slabého, nemocného muže (i přestože měří asi 2 metry a má neuvěřitelnou sílu), hluchoněmý se „naučil“ být kvůli tomu, že byl během svého života vždy ignorován a přehlížen
Randle McMurphy
naprosto odlišný člověk, irský rváč, rebelant, profesionální karbaník, za výtržnosti poslán na farmu, kde byla těžká práce a tak se nechal prohlásit za psychopata, aby nemusel pracovat, vůdce revoluce na oddělení, nenechá se zlomit až do posledního okamžiku
Vrchní sestra Ratchedová
řídí celé oddělení, nastoluje řád, navenek je milá a mateřská, uvnitř plná nenávisti a snaží se zničit jakoukoliv neposlušnost hlavně pomocí svých zřízenců, všechny musí mít pod kontrolou a chce je manipulovat
Děj:
Román se odehrává na jednom oddělení v oregonském ústavu pro chorobomyslné, který alegoricky znázorňuje celou společnost a pokřivenou hierarchii v ní. Příběh je vyprávěn z pohledu jednoho z chovanců, Bromdena, kterému ostatní neřeknou jinak než „Velký náčelník“. Pacienti se rozdělují na akuťáky a chroniky. Mezi akuťáky patří mladší chovanci, kteří nejsou ještě natolik nemocní a potřebují jen správně „seřídit“. Chronici, odděleni na druhé straně místnosti, jsou něco jako „nepovedené“ produkty tzv. Kombajnu (=tak je v knize nazýván celý systém zkažené společnosti, personál, jeho morálka, normy, je to něco jako ničící stroj, který postupně likviduje citlivé duše pacientů). Bromden patří mezi chroniky a je tu z nich nejdéle, všichni věří, že je hluchoněmý a jednají s ním jako, kdyby tam ani nebyl. Díky tomu je mu často umožněno nahlédnout na různé porady vedení a celkově si udělat obrázek o tom, jak to v Kombajnu chodí. Často trpí halucinacemi.