Ken Kesey

Sestra se na oddělení snaží zachovávat každodenní rutinu, samozřejmě v zájmu pacientů. Celý den vyhrává v místnosti rádio s opakující se hudbou, která je součástí terapie. Ve 2 hodiny se koná léčebné sezení, kdy se probírá určitý problém jednoho z vybraných pacientů. Večer dostávají všichni povinně prášky, které zaručují tvrdý spánek. V případě potřeby jsou pacienti posláni na EŠT(elektrošokovou léčbu), která z nich udělá zase klidné beránky.

Jednoho dne je tato rutina oddělení narušena příchodem nového pacienta McMurphyho. McMurphy okamžitě změní život na celém oddělení, porušuje nepsaný řád vrchní sestry a stane se vůdcem jakési revoluce vůči jejímu systému. Se všemi pacienty se spřátelí, naučí je hrát karty, bavit se a také se konečně vzepřít teroru velké sestry. Při sezeních začne vydobývat nová vylepšení jako sledování televize, větší místnost a také i výlet na moře. Slečna Ratchedová s tím samozřejmě nesouhlasí a po jejich návratu se pomstí prostřednictvím svých zřízenců, kteří pacientům provedou násilnou desinfekci. Při tom se strhne rvačka a McMurphy s Bromdenem jsou posláni na elektrošokovou „léčbu“. McMurphy si uvědomuje, že bojem proti sestře si zároveň zajištujě, že léčebnu nebude moci opustit a plánuje proto útěk. Na rozloučenou uspořádá večírek, podplatí nočního hlídače oddělení pana Turkla. Propašuje na oddělení 2 prostitutky a alkohol a všichni se opijí, rozhážou všude léky, jezdí na kolečkových křeslech, postupně si ale začnou uvědomovat, jaké bude mít tato zábava následky. McMurphy usne ve své posteli s jednou z prostitutek a ráno jsou všichni nalezeni Velkou sestrou, jeden z akuťáků Billy Bibbit je nalezen s druhou z dívek. Velká sestra použije odstrašovací techniku a pohrozí mu, že vše požaluje matce. Billy Bibbit odchází do její kanceláře, kde má počkat až za ním sestra přijde, ale spáchá tam sebevraždu. Se sladkým úsměvem posílá sestra McMurphyho na další elektrošoky, on i přesto pořád zachovává svou vlastní hlavu a nemíní se podvolit systému a být jako ovce. Vzepře se na poslední odpor a v zoufalství se vrhne na sestru ve snaze ji zaškrtit. Všem je jasné, kam pak McMurphyho odvážejí. Nazpět je přivezen na vozíčku a pacienti nechtějí věřit, že je to on. Po prodělané lobotomii je z McMurphyho troska bez života, bez jakéhokoliv výrazu v očích, reakcí a vnímání, „konečně“ jen loutkou sestřina systému.

Bromden, pro kterého byl McMurphy kamarád a jako jediný poznal, že vlastně není vůbec hluchoněmý a posílil mu sebevědomí i víru v sebe sama, se rozhodne prokázat mu poslední službu. Ví, že takhle by McMurphy nikdy nechtěl žít a že jako vůdce ostatních a ukazatel svobody si nezaslouží tuhle potupu. V noci ho Bromden zadusí polštářem a sám z oddělení uteče a začíná žít nový svobodný život.