Válečná próza

Válečná próza

První vlna

• Beletrie, literatura faktu, dokument, reportáž – snaha podat očité svědectví o době

Julius Fučík (1903–1943)

• Novinář, literární kritik, člen komunistické strany, v době protektorátu zatčen pro ilegální činnost v komunistických organizacích, v roce 1943 nacisty popraven

• Autor jedné z nejdiskutovanějších próz – Reportáže psaná na oprátce (1945)

• Reportáže psaná na oprátce

  • Byla sestavená z motáků, které posílal Fučík po svém zatčení nacisty z pankrácké věznice

  • Kniha vyšla na podzim roku 1945 „zásluhou“ Gusty Fučíkové – stala se okamžitě modlou komunistické ideologie a J. Fučík byl chápán jako hrdina a legenda

  • Teprve v roce 1989 vyšla reportáž (32. vydání) v úplném znění bez cenzurních zásahů, z motáků, které nebyly nikdy publikovány, bylo zcela jasné, že zradil své „spolubojovníky“ a udáváním oddaloval svoji smrt, potvrdila se tak myšlenka, že celá reportáž není autentickou výpovědí, ale uměle sestavený text, který měl zcela záměrně z Fučíka vytvořit kult hrdiny, komunisty a výborně se hodil k ideologické výchově

Jan Drda (1915–1970)

• Prozaik, dramatik, působil v LN jako autor drobných novinových útvarů, později šéfredaktor

• Jako prozaik zachytil dobu okupace a Pražského povstání

• Po roce 1948 spisovatel socialistického realismu

• Před válkou: oblíbený román Městečko na dlani – smyšlené městečko Rukapáň – prokreslil charaktery postav

• Němá barikáda

  • Soubor 11 povídek zachycující dobu okupace, heydrichiády (1942), Květnové povstání, osvobození republiky

  • Hrdiny jsou obyčejní lidé (nehrdinští hrdinové), kteří v mezní situaci se odhodlají k hrdinskému činu (Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Němá barikáda)

  • Metoda reportážního dokumentu, očité svědectví, ideologizace

  • Na motivy Drdovy povídky natočen stejnojmenný film Vyšší princip

Druhá vlna válečné prózy – 50. a 60. léta

• Psychologická analýza hrdinů, v popředí subjektivní zážitky člověka ve vztahu k dané době, nikoli už snaha zachytit události v širších souvislostech

• V tomto období vzniká novela Jana Otčenáška Romeo a Julie a tma – odehrává se v období heydrichiády, vypráví o tragické lásce mezi Pavlem a židovskou dívkou Ester

Arnošt Lustig (1926–2011)

• Autor próz s židovskou tématikou, sám je židovského původu, vychází z vlastních zážitků z Terezína, Osvětimi, Buchenwaldu

• Roku 1945 utekl z transportu smrti

• Po roce 1968 emigroval do USA

• Od roku 1973 přednášel film a literaturu na Americké univerzitě ve Washingtonu

• V roce 1995 se stal šéfredaktorem české verze časopisu Playboy, zemřel v Praze

• DÍLO:

  • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

    • Novela inspirovaná skutečnými událostmi roku 1943

    • Bohatá skupina Židů má být za peníze vyměněna za německé důstojníky. Jeden z boháčů (pan Cohen) si vymíní, že mezi sebe vezme krásnou polskou herečku a tanečnici Kateřinu, aby ji uchránil před smrtí v koncentráku. Ze strany Němců jde o podvod. Poté, co získají peníze, jdou všichni do plynové komory. Kateřina se vzepře, vytrhne vojákovi zbraň z ruky a zastřelí jeho i dalšího vojáka. Její symbolické gesto je v protikladu s odevzdaností a pasivitou ostatních.