KRÁL LÁVRA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
aUTOR: kAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ
-
*1821 – 1856, Borová u Přibyslavi → začal se podepisovat podle místa narození
-
český básník, publicista, literární kritik, stal se klasikem české politické satiry
-
realismus, 2. generace Národního obrození
-
pocházel ze zámožné kupecké rodiny, vystudoval gymnázium v Německé Brodě, poté studoval filosofii v Praze
-
toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu → vstoupil do kněžského semináře x pro své názory byl ze semináře vyloučen → po vyloučení odjel do Moskvy jako vychovatel (odtud získává inspirace do své tvorby)
-
v této době začal psát epigramy (s krutým vtipem a útočnými myšlenkami) na církevní dogmata a církevní morálku
-
po návratu z Moskvy působí v redakci Pražských novin a jejich literární přílohy Česká včela
-
vlastní politický deník Národní noviny + satirická příloha Šotek – byly zakázány, vydával časopis Slovan
-
poslán do vyhnanství do Brixenu (Tyrolsko), kde strávil 4 roky
-
po návratu domů brzy umírá na tuberkulózu
-
jeho pohřeb se stal národní manifestací (Božena Němcová mu pokládá na hrob trnovou korunu jako symbol mučednictví)
znaky autorovy tvroby
-
pobyt v Brixenu – vrchol Havlíčkovy básnické činnosti – 3 satirické skladby: Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra → společný cíl: napadat, odhalit a zesměšnit vládnoucí vrstvy tehdejší doby
-
ve svých satirický skladbách užívá jednoduché verše a rýmy, ustálené slovní obraty a lidový jazyk, mají jednoduché písňové formy
další díla
-
Epigramy – krátké, satiricky útočné básně s pointou; Havlíčkův kritický poměr k životu a světu; ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu (5 oddílů)
-
Tyrolské elegie
-
Křest sv. Vladimíra – děj se odehrává zdánlivě v dávných dobách, kritizuje dávného ruského cara, dílo je alegorické, aby prošlo cenzurou, kritika absolutismu a katolické církve, zpochybňuje světskou a církevní moc
realismus
-
umělecký směr, který se formoval v evropské literatuře v 2. pol. 19. století, Francie
-
zobrazuje skutečnost, jeho podstatou je pravdivé a objektivní zobrazení reality
-
zachycuje pravdivý obraz skutečnosti
-
pozornost věnoval typickému jednotlivci a kolektivu (průměrný člověk, který nepatří do vyšších společenských kruhů)
-
hrdina se během děje vyvíjí a mění (x v romantismu se hrdina nemění, přijímá svůj osud)
-
objektivní přístup autora, nezasahuje do děje
-
nové výrazové prostředky – hovorová řeč, archaismy
-
kritika nedostatků společnosti, upozornit na ně, volat po nápravě, odhalit zlo
-
odklon od romantického vidění světa, žádné přikrášlování
-
realismus se rozvíjí zejména v próze a dramatu
další autoři:
-
Božena Němcová (Babička, Divá Bára), Jan Neruda (Balady a romance, Hřbitovní kvít)í
-
Vítězslav Hálek – (Muzikantská Liduška, Převozník), Alois Jirásek (Jan Hus, Staré pověsti české)
-
Gustave Flaubert – Paní Bovaryová