Literární odkaz Velké Moravy, literatura v českém prostředí do konce 14. století

- psaná bezrozměrným veršem = není přesně dán

d. nauková tvorba - především překlady latinsky psaných příruček

• Vokabulář latinský - dvojjazyčný; autorem Bartoloměj z Chlumce (= mistr Klaret)

e. žákovská = vagantská poezie - vagant = potulný student

• Podkoní a žák - satira, parodie na učené disputace; žák se pře s podkoním, kdo z nich má lepší postavení - vše končí rvačkou. Autor se nevyjadřuje, kdo je na tom ve skutečnosti lépe, situace obou je neutěšená.

- svérázným typem žákovské poezie je poezie makaronská - dvojjazyčná - lat./čes.

• Trpím bolestí (Detrimentum pacior) - o lásce

• Zanechme učení - vyjadřuje studentské pocity, postoje

f. světská lyrika

hlavním tématem je láska. Rozvíjí se především tyto žánry:

• svítáníčka = alba - Závišova píseň

• epistola = milostný list

• pastorela - pastýřská píseň

g. duchovní lyrika

• Kunhutina modlitba - autorkou abatyše; dílo je oslavou Krista

h. duchovní epika - legendy (především opisy lat. legend)

• Legenda o svaté Kateřině - autor vychází z lat. originálu; podle tradice šlo o princeznu, místo světské lásky (měla se provdat za syna císaře) volí lásku k Bohu a mučednickou smrt.

• Legenda o svatém Prokopu - hovorový jazyk; Prokop byl mužem vzdělaným, touha po asketickém světě (odříkaném) ho přivedla do lesů, kde žil jako poustevník; jednou se Prokop sejde s Oldřichem, ten na místě shledání nechal postavit Sázavský klášter, kde se Prokop stal opatem; po smrti Prokopa jsou slovanští kněží vyhnáni a na jejich místo nastupují latinští kněží. Těm se Prokop zjevuje a vyzývá je k odchodu, když odmítnou vyhání je opatskou berlou.

ch. didaktická poezie - účelem bylo poučení, mravní povznesení

• Hradecký rukopis 14. st.; Součástí jsou:

• Desatero kazanie Božie - autor neznámý; probírá jednotlivá přikázání a komentuje je

• Satiry o řemeslnících a konšelích - autor neznámý; kritizuje nepoctivost

• Smil Flaška z Pardubic - Nová rada - (alegorie; rada zvířat, v čele je lev) Kritika poměrů vlády Václava IV, se kterou nebyla spokojena část šlechty.

i. filosofická próza

• Tkadleček - spor milenec x Neštěstí, které mu odloučilo milenku

• Jan ze Žatce - Oráč z Čech - má podobu sporu; Smrt se pře s oráčem, oráč představuje muže, jemuž zemřela manželka, oráč Smrt odmítá jako něco negativního. Smrt své činy obhajuje - udržuje řád světa. Spor se dostane k Bohu, který se přiklání na stranu Smrti.

j. drama: - liturgické

- scény předváděné studenty, herci

- ústředním tématem je cesta tří Marií ke Kristovu hrobu, cestou je potká anděl a sdělí jim, že Kristus vstal z mrtvých. Později bylo hlavním tématem zjevení Krista Marii Magdaléně.

Hry byly nenáročné, příběh přednášen (deklamován) latinsky. Časem byly do textu vkládány české věty, parodické, obscénní a komické prvky, proto byly hry vykázány na trhy a do hospod.