Literatura doby husitské

Vavřinec z Březové - spisovatel pražské (husitské) strany

- Husitská kronika – jeden ze základních pramenů pro poznání té doby.

Z táborského písemnictví (traktáty, kázání, biblické výklady, manifesty, písně) se dochovaly pouze trosky, nejznámější jsou spisy Mikuláše Biskupce z Pelhřimova - dílo Vyznání a obrana táborů - obhajoba táborského učení.

Petr Chelčický - nižší šlechtic, pobýval v Praze, kde se stýkal s husity, avšak po rozčarování, které mu přinesla jejich válečná praxe, je opouští. Zbytek života prožil v Chelčicích u Vodňan. Chelčický byl kritikem soudobé církve a hlasatelem křesťanství. Jeho myšlenky našly ohlas v rodící se Jednotě bratrské.

- Postila - úvahy psané ve formě kázání

- Sieť viery - vyšel z vypravování o zázračném rybolovu z Lukášova evangelia a příběh alegoricky rozvedl (síť = obraz Kristova zákona, ryby v síti = věřící podrobující se Kristu, Petr a jeho pomocníci = věrní kněží, ryby trhající síť = zatracení kacíři a hříšníci, hlavními ničiteli sítě jsou papež a panovník.) Věnuje se příčinám zkažení církve, tím je podle něj majetek a světská moc. V druhé části kritizuje roty = společenské stavy.

- O boji duchovním - odmítá násilí, válku, připouští pouze boj duchovní - odpor vůči ďáblu

- O trojiem lidu - odmítá trojí dělení lidu (stav kněžský, rytířský a robotný), hlásá rovnost s poukazem na Písmo svaté.

Za vlády Jiřího z Poděbrad jsou vysílána četná poselstva a důsledku toho vznikají cestopisy: Václav Šašek z Bířkova - Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa - dochoval se latinský překlad, který posloužil A. Jiráskovi pro napsání knihy Z Čech až na konec světa.

Poezie doby husitské sloužila především k nábožensko-politickým potřebám. Vynikaly tyto žánry:

• Duchovní píseň - píseň v národním jazyce určená pro zpěv v kostele.

• Satira

Jistebnický kancionál - překlady latinských liturgických zpěvů, nejznámější je Ktož jsú boží bojovníci.

Budyšínský rukopis - autor je zastáncem husitství. Součástí rukopisu jsou skladby: Žaloba Koruny české, Porok (pokárání) Koruny české - obojí invektivy (výpady) proti králi Zikmundovi, Hádání Prahy s Kutnou Horou -spor husitství (Praha) a katolictví (Kutná hora) před Kristovou soudnou stolicí. Cílem bylo získat váhavá vzdělance pro husitství.

Václav, Havel a Tábor - protějškem Budyšínského rukopisu, je obhajobou katolictví; jde o spor mezi třemi pocestnými - Václavem (katolík), Táborem (husita) a a Havlem (Češi stojící mezi nimi)

Vavřinec z Březové - Carmen insignis Coronae Bohemiae (Píseň přeslavné Koruny české) - líčí útěk křižáckého vojska od Domažlic a dojem, který tato porážka vyvolala mezi nepřáteli husitů