Literatura + obsah
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ota Pavel
Spisovatel Židovského původu
Propukla u něj porucha osobnosti, kdy otec a bratři odešli do koncentračního táboru, nakonec se vrátili
Velmi lpěl na otci, veškerá jeho díla se k otci vrací, k dětství, kdy zažívali pohodu
Maminka je líčena jako milá, laskavá, milující bytost
Díla:
Romány Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři
Smrt krásných srnců
Kniha sedmi povídek, ve kterých spisovatel Ota Pavel vzpomíná na šťastné dětství před druhou světovou válkou i hořký okupační úděl smíšené židovské rodiny
Některé z povídek byly použity jako předloha ke stejnojmennému filmu
Zlatí úhoři
Tato kniha se skládá ze tří povídkových knih, vyprávějících o životě Oty Pavla a o jeho hlavním koníčku-rybářství
První kniha vypráví o raném dětství spisovatelově a také o jeho rodičích a sourozencích, druhá o období okupace a třetí o období po ní
Samizdatová literatura
Ludvík Vaculík
Vydával díla i ostatních autorů, kteří nemohli oficiálně vydávat
Byl součástí nakladatelství Edice Peklice
Všímá si významných událostí i obyčejných příběhů Chartistů
Psal o nevěrách, alkoholových dýcháncích
Dílo:
Český snář
Román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980
Páté vydání, v Atlantisu třetí
Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, švédštiny, maďarštiny
Autor doprovodil svazek svými fotografickými ilustracemi
Zemský ráj to na pohled
Byl natočen film
Filmová komedie Ireny Pavláskové podle částečně autobiografického scénáře
Vypráví o dospívání v disidentské rodině během normalizace
První část filmu se odehrává v letech 1968–69 (Invaze do Československa, Mistrovství světa v ledním hokeji 1969), druhá, větší část pak v roce 1977
Podle filmového publicisty Kamila Fily lze díky částečné autobiografii srovnávat filmové postavy se skutečnými lidmi – Petr Hána (Jiří Dvořák) je směsicí Pavla Landovského a Pavla Kohouta, otce scénáristky, Jan Pavel (Ondřej Vetchý) má v sobě zase něco z Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Jiřího Gruši
Jan Procházka
Jeho díla byla v normalizaci zakázaná
Nejvýznamnější
Scénář k filmu Ucho
Černobílý film z roku 1970 s tehdejšími manželi Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích
Jde o typický a trezorový film – po dokončení jej tehdejší cenzura nepustila do kin a na svoji premiéru v domácích kinech musel počkat až do roku 1990
Zdeněk Svěrák
Scenárista, vynikající herec, textař, zpěvák a spisovatel
všechny tyto přívlastky patří sympatickému muži s vřelým úsměvem, který se v roce 2005 „probojoval“ do první třicítky finalistů v divácké soutěži Největší Čech.
Zdeněk Svěrák byl původně učitelem českého jazyka a literatury, čemuž odpovídá jeho předchozí studium VŠ Pedagogické v Praze.
Učitelské povolání vykonával však pouhé 4 roky, hned potom se vrhl na mediálněji dráhu a v roce 1961 se stal redaktorem na vlnách Českého rozhlasu, který vysílal jeho pořady o imaginární vinárně U Pavouka.
Jeho dalším zaměstnavatelem byla filmová studia Barrandov, kde působil jako scenárista.
Zdeněk tvoří nerozlučitelné dvojice s několika dalšími hvězdami české scény:
Zdeněk Svěrák – Ladislav Smoljak.
Tito dva nejen herci spolu úzce spolupracují už velmi dlouhou dobu.
Podílejí se na filmových i divadelních scénářích a téměř denně se setkávají na divadelních prknech domovského Žižkovského divadla Járy Cimrmana, fiktivního (?) českého génia, jehož zrození měli na starost již dva zmiňovaní pánové společně s Jiřím Šebánkem.
Zdeněk Svěrák – Jan Svěrák.
Se svým jediným synem Janem pracuje Zdeněk především na filmové tvorbě, a to od 90. let.
Jan je vynikajícím režisérem a talent svého otce „využívá“ nejen k psaní scénářů, ale také k odvedení hereckých rolí.
Kupříkladu uveďme například mnohonásobně oceněný film Kolja, jehož autorem (scénáře) je Zdeněk a režisérem právě jeho syn Jan.
Zdeněk Svěrák – Jaroslav Uhlíř.
S hudebním skladatelem J. Uhlířem pracuje pan Svěrák především na písničkách pro děti, které se zaslouženě dočkávají ohlasu a úspěchu.
Vydali společným úsilím nejeden zpěvník a mohou se chlubit zlatými i platinovými deskami za prodané zvukové nosiče.
Snad nejznámější písní, jejíž text složil právě Zdeněk (ovšem pod pseudonymem Emil Synek) a hudbu nikdo jiný, než Jaroslav Uhlíř, je Holubí dům zpíván mnoha interprety, avšak v prvním a, dovoluji si říct, nejlepším podání vynikajícím zpěvákem Jiřím Schelingerem.
Na závěr bych ráda uvedla alespoň pár příkladů autorských filmů Zdeňka Svěráka, které by si nejen jeho fanouškové neměli nechat ujít.
Jde totiž o díla, která na vás už po pár minutách dýchnou nepopsatelně vydařenou atmosférou.
Vesničko má středisková; Obecná škola; Na samotě u lesa; Marečku, podejte mi pero!; Vrchní, prchni!; Tři veteráni; Tmavomodrý svět a další
Zdeněk tvoří nerozlučitelné dvojice s několika dalšími hvězdami české scény:
Zdeněk Svěrák – Jaroslav Uhlíř. S hudebním skladatelem J. Uhlířem pracuje pan Svěrák především na písničkách pro děti, které se zaslouženě dočkávají ohlasu a úspěchu. Vydali společným úsilím nejeden zpěvník a mohou se chlubit zlatými i platinovými deskami za prodané zvukové nosiče. Snad nejznámější písní, jejíž text složil právě Zdeněk (ovšem pod pseudonymem Emil Synek) a hudbu nikdo jiný, než Jaroslav Uhlíř, je Holubí dům zpíván mnoha interprety, avšak v prvním a, dovoluji si říct, nejlepším podání vynikajícím zpěvákem Jiřím Schelingerem.