Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Lyrika času a ticha

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (42,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Lyrika času a ticha: Seifert, Hora, Hrubín - Svébytný proud básnictví třicátých let, - Tito básníci byli z různých generací, nebyli soustředěni kolem nějakého časopisu, programu, - Spojovalo je lyrické vyslovení času, ticha, vzpomínky. Jaroslav Seifert (1901 – 1986) - Jeden z nejznámějších a nejuznávanějších českých básníků, nositel Nobelovy ceny za literaturu, - Narodil se na Žižkově, nedokončil gymnázium, živil se jako redaktor (Komunistické listy), - V roce 1929 opouští komunistickou stranu, redaktorem byl až do poválečných let, - Od roku 1949 se oficiálně živí jako spisovatel, jeho poezie nebyla v souladu s oficiální ideologií, - Jeho literární tvorba se v průběhu času hodně proměňovala → proletářská poezie (Město v slzách, Samá láska), poetismus (Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně), Období čisté lyriky (30. – 60. léta)Ještě dodnes zní mi v uších hurónský křik, s kterým naše válečná generace vřítila se do kulturní arény našeho života. Tento nástup, kterému se obyčejně říká revoluční, již mne neunáší. Pozná totiž každý brzy a rád, kolik je v tom mechanického, kolik zbytečných slov, křečovitých gest… Jaroslav Seifert, 1931 Čistá, melodická lyrika, tradiční forma rýmovaného verše, písňový charakter, velmi populární mezi čtenáři, - Milostná poezie, láska k domovu, stesk po nenávratně zmizelých časech, vztah k domovu, Praze, krása žen, hledá krásu v obyčejných věcech, převládá lyrika, Jablko z klína (1933) - Básnická sbírka, pravidelné, průzračné a střídmé verše, milostná tematika. - Intimní lyrika. J. Seifert – Píseň o lásce (sb. Jablko z klína) Slyším to, co jiní neslyší, bosí nohy chodit po plyši. Vzdechy pod pečetí v dopise, chvění strun, když struna nechví se. Prchávaje někdy od lidí, vidím to, co jiní nevidí. Lásku, která oblékla se v smích, skrývajíc se v řasách na očích. Když má ještě vločky v kadeři, vidím kvést růži na keři. Zaslechl jsem lásku odcházet, když se prvně rtů mých dotkl ret. Kdo mé naději však zabrání -ani strach, že přijde zklamání, Abych nekles pod tvá kolena. Nejkrásnější bývá šílená. Ruce Venušiny (1936) - Básnická sbírka, v názvu oxymóron (torzo Venuše – nemá ruce), intimní lyrika, pravidelné střídmé verše. Jaro sbohem (1937) - Sbírka, intimní poezie, melodičnost, nostalgické ladění, vzpomínky na dětství, láska k domovu. Období okupace: Zhasněte světla (1938) - Sbírka, reakce na mnichovskou zradu, láska k okupované zemi. - Básně zahrnuty do sbírky Přilba hlíny. Vějíř Boženy Němcové (1940) - Sbírka, BN symbol (psala česky, trpělivost za národ). Josef Hora (1891 – 1945) - Básník, prozaik, literární kritik, překladatel z ruštiny, němčiny a jihoslovanských jazyků, - Jedna z nejvýraznějších postav české proletářské poezie, vyzdvihující etické hodnoty revolučního aktu, - Autor reflexivní lyriky času a ticha, - Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem v selské usedlosti, tu rodina prodala a přestěhovala se do Prahy, po rozchodu rodičů žil pouze s matkou v RnL u tety učitelky, - Vystudoval gymnázium a poté v Praze práva, po absolutoriu se věnoval žurnalistice, - Nebyl komunistou ale socialistou, - Hodně cestoval, válku prožil těžce nemocen v sanatoriích, zemřel krátce po osvobození a je pohřben na Vyšehradském Slavíně. - Jeho básnické cesty se nejprve odebíraly přes proletářskou poezii (Pracující den, Srdce a vřava světa), - Proletářskou poezii píše ze soucitu s chudými, není buřičsky naladěn, ale ani není tak naivní jako Wolker, - Typ básníka myslitele, není typickým agitátorem či revolucionářem, - Na proletářskou poezii navazuje ještě sbírkouItálie, Itálie (1927) - Sbírka, lyrický záznam z cest po Apeninském poloostrově, vitální smyslovost probuzena italským sluncem, poznání lidí, jižanský temperament, dojmy ze setkání s historickými památkami, - Vliv poetismu, zbavuje se širokých popisů, výčtů, prvků didaxe a rétoriky, - Smyslovost, předmětnost, zhuštěná básnická metaforičnost, příklon k pravidelnému verši → otevírá básníkovo nové období poezie (důležitý čas). Struny ve větru (1927) - Básnická sbírka, podstatnou část tvoří zážitky z cest po SSSR, tento zážitek poznamenal pojetí času, neměří již pouze bytí, ale jde o nadosobní časoměr měřící dobu, - Moment času probouzí úvahy → promítají se do básnického obrazu, - Lyrický charakter sbírky podtrhuje melodický verš, - V obou dílech ještě stále přetrvává víra ve světovou revoluci a její světodějný význam. Deset let (1929) - Poéma, - Na konci 20. let básník prochází deziluzí, člověk v jeho pojetí již není tvůrcem budoucnosti, spíš hořce vědoucím divákem v divadle světa, - Tóny pomíjivosti, nostalgie, zániku, skepse k osudu lidstva, otřes básníkovy revoluční víry, - JH se stává spiritualistou bez víry náboženské, - Budování básníkova vnitřního světa, reflexivní verše (charakteristickým znakem zůstává obraznost a melodický verš). Tvůj hlas (1930), Tonoucí stíny (1933), Dvě minuty ticha (1934) Máchovské variace (1936, ke 100. Výročí Máchova úmrtí) - Básnická sbírka, návrat k vnitřně spřízněnému básníkovi, cyklus inspirovaný osudy a dílem KHM, Hora využil čtyřstopého jambického rytmu (Máj), - Tajemství plynoucího času a nepomíjivosti tvůrčího činu, Domov (1938) - Reakce na strach z toho, co bude (jaro obsazení Rakouska) → reakce závěrečná monumentální báseň Zpěv rodné zemi. Jan Houslista (1939) - Lyrickoepická skladba se symbolickým dějem (děj pouze v náznacích: proslulý houslový virtuos se vrací do rodné země v době jejího smrtelného ohrožení, Poéma,), tradiční národní symboly: Praha, Vyšehrad, Vltava, Hradčany, housle, lípa, - Opět čtyřstopý jamb (máchovský rozměr), - Významný umělecký čin na počátku 2. sv. války, František Hrubín (1910 – 1971) - Básník, jeden z nejvýznamnějších básníků pro děti 20. století, překladatel poezie (zejména francouzské), - Narodil se v Praze v rodině stavitele jako nejstarší ze tří dětí, jeho otec narukoval do 1. světové války, s matkou se během války přestěhovali do matčiných rodných Lešan, prožil zde své dětství (inspirace, častý námět v jeho dílech), Studoval v Praze na gymnáziu, do společ

Témata, do kterých materiál patří