matka-karel čapek

Ženský hlas v amplionu

Téma: mateřská láska, láska matky k svým dětem a manželovi, smutek matky při úmrtí, osudy pěti synů a manžela, ženský a mužský pohled na svět (láska k rodině a snaha chránit ji/snaha v životě něčeho dosáhnout a riskovat, nesmyslnost válek a jejich následky, kritika fašismu

Motiv: smrt, válka, matka, smutek, letadlo, zbraně

Časoprostor:

· Kdy: za občanské války

· Kde: pokoj otce Richarda

Kompozice:

· Vnitřní: chronologická

· Vnější: 3 jednání (dějství), kulisy, scény (výstupy), repliky (promluvy), 73 stran

Literární druh: protiválečné a protifašistické drama

Literární žánr: činohra

Literární forma: dramatická

Vyprávěcí způsob: scénické poznámky

Řeč postav: repliky

Děj:

Toni v pokoji otce píše báseň o smrti, přijde Petr, který začne řešit šachové úlohy jeho otce. Otec má zaznamenán tah D5, ale Petr by hrál piónem. Do pokoje přijde i Kornel, který opravil pušku. Kornelovi se tento tah nelíbí, stojí si za tím, že by měl hrát tak, jak chtěl otec. Kornel báseň hodnotí tak, že se má ještě hodně co učit a neměl by si zahrávat se smrtí. Toni bratrům říká, že Jiří nejspíš šel překonat výškový rekord se zatížením. Petr a Kornel šermují, když do pokoje vstoupí maminka, zlobí se, že se zase perou. Maminka je pošle z pokoje a povídá si pro sebe (otci), chce, aby byl Toni jiný než jeho bratři, aby byl takový, jaký je teď. Richardovi vyčítá, že pořád kluci chodí k němu do pokoje, chce je mít taky pro sebe. Jeho duch vystoupí z koutu a tvrdí, že je sem nepřivádí, ale že v dětství si takhle hráli. Matka jim o otci hodně vyprávěla, jaký byl hrdina, jak bojoval, i když to úplně nebyla pravda – prohrál proti domorodcům. Vypráví matce, že věděl, že tam nemají chodit, protože nemají šanci boj vyhrát, ale velitel mu řekl, že má určitě jen strach, a tak mu chtěl dokázat, že měl pravdu a zemřel. Sama přiznala, že by mu v té situaci řekla aby šel, že se nemůže takto nechat ponížit. Matka musela hodně pracovat, aby mohli jít kluci na školu, hlavně nechtěla, aby šli na vojnu a riskovali svůj život. Matka je smutná, že i Ondra zemřel, lhal jí, že jede na rovník a chce poznat svět, ale neřekl že bude bojovat proti žluté zimnici. Z kouta se objeví Ondra a mamince vysvětluje, že jen nechtěl, aby si dělala starosti. Chtěl zjistit příčiny nemoci. Je smutná, že synům a Richardovi nerozumí a oni jí také říkají tomu nerozumíš. Každý ze synů má jiné zájmy a priority, ale pro maminku jsou nejdůležitější oni. Nechápe, proč byli ochotni zemřít. Chce mít alespoň Toniho pro sebe, nechce, aby byl jako oni. Do pokoje přijde Jirka v leteckém overalu a maminka se diví, že i on vidí tatínka a Ondru. Jirka ji vysvětluje, že se zabil – selhal letadlu motor (předtím tvrdil, že se mu ulomilo křídlo) Zkoušel výškový rekord se zatížením podařilo se mu letět vysoko 12000m, tatínek je na něj pyšný a ptá se ho, jaký má rekord význam (říká, že to má využití ve válce nebo v letecké dopravě-tak vysoko už nejsou mraky-vyhnutí bouřce). Přijde za maminkou Kornel, oznámit ji zprávu o Jiřím, ale ta už to ví. Toni poslouchá rádio, je zákaz shlukovat se venku. Kornel se baví s Tonim a říká, že Petr je zatknut. Kornel a bílí jsou pro blaho lidu. Petr vystoupil proti tomu, aby se plenilo (bezohledně získávat, působit zmar). Petra drží jako rukojmího, pustí ho, až černí přestanou střílet. Matka chce jít za Petrem mu něco přinést, ale Kornel jí to zakazuje, že by jí to nedovolili a ulice jsou zavřené vojskem. Mamince vysvětluje, že je občanská válka a lidé jsou rozdělení na dvě strany, ale může vládnout jen jedna. Petr je na straně černých a Kornel je na straně bílých. Kornel tvrdí, že Petr je na té špatné, na straně zrádců. Z venku jde slyšet několik výstřelů. Kornel jde s puškou ven. Domu se vrátí duch Petra, zastřelili ho. Maminka se zhroutí na zem, přiběhne i Jiří, otec a Ondra zjišťuje, že je to jen nervový otřes. Tatínkovi vysvětluje, že ho popravili vojáci kvůli psaní do novin. Společně se všichni mrtví baví, jak ošklivou měli smrt a že by to nechtěli zažít znovu. Ondra chtěl zjistit, zda se žlutá zimnice přenáší komáry, a tak se nechal poštípat a pozoroval na sobě příznaky a v jaké fázi nemoci je. Dozvídáme se, jak vlastně zemřel otec, ležel raněný, našli ho domorodci a mučili ho. Ondřej položil život za vědu, Jirka za pokrok techniky, Petr za rovnost a svobodu, otec za krále, vlast a za čest praporu nebo proto, že jeden plukovník dal pitomý rozkaz. Petr řeší šachovou úlohu, Ondra čte medicínské časopisy v kterých dříve psal, které maminka odebírá, Jiří kreslí a vymýšlí konstruktivní plán. Na ulicích se střílí. V rádiu hlásí, že velitel armády bílých vyzývá černé bandy, aby složili zbraně do 5min nebo začnou střílet na město. Petr se rozčiluje, bílí ho totiž zastřelili a nechce, aby se černí vzdávali. Toni mamince oznamuje, že Kornel šel do ulic do boje. Toni si bere do ruky revolver, maminka mu ho však vezme a schovává všechny zbraně, nechce, aby k nim měl Toni přístup. Z rádia se ozývá: hranice země překročila cizí armáda, využili občanské války. Potřebují posily, a tak vyzývají o pomoc všechny muže. Toni to slyší, a tak chce jít, jdou kamarádi ze třídy, ale maminka ho nechce pustit. Chce se schovat ve sklepě a tam zůstat, dokud to neskončí. Snaží se ho přemluvit, že na bojování nemá povahu, je slabý a ona nezvládne zůstat sama. Kornel s Petrem se hádají, co přinesla občanská válka. Kornel tvrdí, že Petr a černí rozvrací národ a zapříčinili občanskou válku, ten tvrdí opak. Petr tvrdí, že černí naučili bojovat lid a zvykli si umírat. Mrtví synové a otec chtějí jít do války, protože když národ prohraje, zemřeli zbytečně a nic po nich nezůstane. Otec, mrtví synové a starý pán-otec matky se snaží matku přemluvit, aby pustila Toniho. V rádiu hlásí, co se děje, loď se potápí, volají národ do boje. Do pokoje přichází Toni, diví se, proč je maminka po tmě (nejspíš aby odešli mrtví?), ptá se, s kým mluvila (bylo puštěné rádio, ale mluvila i s mrtvými, to však Toni neví), zapne rádio a zjistí, že bylo zničeno město, zemřelo mnoho žen a dětí, byla zasažena nemocnice, škola. Maminka ze stěny sundá pušku, podá ji Tonimu a řekne jdi.