Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Oldřich Mikulášek - Vyvolavač (sb. Ortely a milosti) - Seminární práce

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (60,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Seminární práce z literatury Oldřich Mikulášek Vyvolavač (sb. Ortely a milosti) Zpracovala: Blanka Tůmová Dne: 19. 12. 2004 Třída: Oktáva Vyvolavač Ale nikdo se nehlásil. Tu onen vyvolavač, trapně lysý, neboť chloupku ani jedinému nezželelo se ho – a hladký k tomu jak řeč člověka, který vás chce hodit okounům, pokryl tvář úsměvem: Jinak nic. Tu onen vyvolavač se rozlítil. Když začal spílat ženám grešlí ošoupaných a mužům umnutců a slinbab, a znovu ženám, že se stydí zeď, když bok svůj o ni otřou, a znovu mužům, že jsou kurořitky, A jiný, zřejmě dávno bez jména, a smutný jako ocas psa, co ztratil pána, promluvil tak, že dům se sesouval a vždycky přesně o vzlyk: přátelé opuštěnci, jsme svázáni jen tkaničkami bot a ty se ještě někdy zasukují. Přátelé bot, koktal, nedejme si šlapt po neštěstí! Máme jen to a kdopak nám je vezme laskavě do rukou jak osud? Tedy kdo, vy v hrsti? zatlačí hlavy pod zem. ----------- co je bez viny. ÚVOD Oldřich Mikulášek byl básníkem lásky, básníkem Moravy, básníkem lyrickým, básníkem občas i epickým, básníkem moralistickým a hlavně básníkem lidským. Byl básníkem každého z nás a byl básníkem, který nikdy nestál nad věcí, jako by se ho osobně nedotýkala. Bývá také označován za jednoho z nejosobitějších básníků české literatury. Vždy zůstával sám sebou a s dobovými společenskými i literárními vlivy se dovedl vyrovnat po svém. V jeho poezii nalezneme stopu po neúprosnosti záznamů reality v pojetí Skupiny 42, občanské motivy poválečné lyriky, chvilkovou závrať z nové společenské situace po roce 1948, osudovou niternost v následujícím období i ztišení do poloh civilního vyrovnání po roce 1981, roce opětného básníkova návratu do oficiálního oběhu literatury. Mikulášek zanechal české lyrice osobitý básnický rukopis hlavně tím, že ve všech svých vývojových fázích dokázal být sám sebou, nezaměnitelný. Ale nikdy se nedokázal odpoutat od své rodné jižní Moravy, od místa plného vinné révy, smíchu a zpěvu. Oldřich Mikulášek byl tedy moravský básník. Narodil se v Přerově 26. května 1910, zde také vystudoval měšťanskou školu a dvouletou gremiální obchodní školu. Potom vystřídal řadu příležitostných profesí po celé Moravě. ( V letech 1930 – 1933 dokonce pracoval jako litograf a leptač ve Zlíně ). V roce 1937 odešel natrvalo do Brna, kde pracoval v redakci Lidových novin, po válce v deníku Rovnost a nakonec se dostal do redakce měsíčníku Host do domu (1957 – 1964). Z Brna to měl jen kousek ke své milované jižní Moravě. V roce 1965 mu bylo uděleno stipendium Českého literárního fondu a on nastoupil pětiletou tvůrčí dovolenou. Tu naneštěstí přerušil těžký úraz, který mu až do smrti znemožňoval volný pohyb a donutil ho odejít do invalidního důchodu. V 70. letech nesměl v důsledku svého politického postoje publikovat. Návratu do literatury po roce 1981 si bohužel příliš neužil, protože umírá již 19. července 1985. Jazykový plán Jazyk jeho básní je poznamenán vlivy lidové poezie, objevují se zde hovorové výrazy (leda), vytváří nová slova (umnutců, slinbab, kurořitka, hololezení). Básnické prostředky: anafora A potom vratný pohyb útrob A hololezení epiteton čirá krása růžové nahoty země přirovnání hladký jak řeč člověka smutný jako ocas psa bylo to jako kapot personifikace stydí se zeď semele motor vesmíru inverze boha nosu vulgarismus nasral perifráze pokryl tvář úsměvem svázání tkaničkami bot KOMPOZIČNÍ PLÁN Báseň má 8 strof a je psaná volným veršem, kritizována bývá nejčastěji drásavost, nelíbivost veršů. TÉMATICKÝ PLÁN Jedná se o reflexivní, lyrickou báseň z Mikuláškovi klíčové sbírky Ortely a milosti. Důležitost ortelů a milostí pro samotného autora lze vyčíst i s názvu knihy, neboť její počáteční písmena korespondují s básníkovými iniciálami. Sbírka je rozdělena na tématicky uzavřené oddíly Ortely a Milosti, za nimiž následuje kratší cyklus Tance. Jako v každém jeho díle, i zde má každá báseň své pevně dané místo. Báseň Vyvolavač je velmi známou a často uváděnou básní. V době jeho uveřejnění se kvůli němu strhla obrovská polemika, často přesahující literární otázky, řešící problémy obecné. Vyvolavač je zde alegorickou postavou. Je charakterizován jako duch zmaru a smrti, je tedy negativní postavou. Nabízí lidem smrt jako jednoduché řešení, východisko ze života, kdy už nebudou mít nutkání o něčem přemýšlet. Motivy: smrti života osudu viny ponižování ROZBOR TEXTU strofa: Vyvolač nabízí lidem vstup do země, kde budou „obráni na kost“ (- nic jim nezůstane), ale zároveň už nebudou mít žádná trápení, nebudou muset přemýšlet nad všedními starostmi. Tímto nabízí lidem smrt jako jednoduché východisko ze života. Očekává od lidí určitou aktivitu (=> Mikulášek byl pro aktivitu). strofa: Lidé jsou pasivní, neprojevují zájem o tuto výzvu. strofa: Z této strofy je zřejmé, že vyvolavač se přemáhá k milejšímu, přívětivějšímu přístupu k lidské pasivitě. Nechce na sobě nechat znát sebemenší rozhořčení z lidské pasivity. Vyvolavač se přetvařuje a snaží se ještě znovu po dobrém přimět lidi k aktivitě. Nemůže pochopit tuto reakci lidí a je přesvědčen, že mezi lidmi musí být zoufalci, pro které by byla smrt jednoduchým řešením. Pokládá jakési existenciální otázky (co je to život? ), na které následně sám odpovídá. Přesvědčuje je o tom, že život nás ničím nenaplňuje, zatímco v smrti je krása a lidé by se jí měli oddat a tu krásu poznat. strofa: Následuje další pasivní přístup lidí. Z tohoto přístupu je zjevná ignorace lidí. strofa: Vyvolavač už nevydrží v sobě dusit silné emoce. Rozzlobí se, že lidé nereagují a začne ženy i muže urážet. Jeden z davu už toto ponižování neunese a vykřikne: „On uráží!“ strofa: Jiný z davu vzlyká a promlouvá k ostatním jako ke svým přátelům – „opuštěncům“. Dává jim najevo, že v životě už nemají nic než své neštěstí a jen osud rozhone dál o jejich životech. Tento člověk na mě působí dojmem, že stojí na straně vyvolavače, i když možná nerad, který to s nimi myslel dobře. strofa: Člověk z davu si uvědomuje, že život nepřináší žádné uspokojení, ale jen základní vegetační potřeby

Témata, do kterých materiál patří