Pavel_Smrt krasnych srncu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Druhová a žánrová charakteristika

Próza, vzpomínková autobiografická próza ve formě povídek

Celková charakteristika:

Autor se v povídkách vrací do šťastného dětství, které bylo krutě narušeno okupací. .Poeticky s jemným humorem líčí svůj obdiv k tatínkovi - velkému dobrodruhovi a snílkovi i velkou něhu a úctu k mamince, která dokázala s nadhledem přijímat různé tatínkovy výstřelky. Z celé knihy je patrný autorův vztah k přírodě, rybaření, sportu a rodné zemi.

Postavy:

Hlavní postavou je autorův tatínek - byl vynikajícím obchodníkem, pracoval u švédské firmy Elektrolux - prodával vysavače a ledničky. Je to člověk plný života, elánu, člověk společenský, který miluje život a všechny jeho barvy. Na druhé straně je to dobrodruh, fantasta a snílek, který se dokáže dostat do zamotaných situací, ze kterých mu mnohdy pomůže jeho pohotovost a vtipnost. Tatínek byl Žid - tato skutečnost ho a jeho dva starší syny Huga a Jiřího přivedla za nacistické okupace do koncentračního tábora.

Nezanedbatelnou postavou je "strejda" Prošek, u něhož na chalupě Pavlova rodina trávila víkendy a prázdniny. .Je to člověk srostlý s přírodou, král pytláků, má vlčáka Holan - ten mu loví srnce. Je zemitý, prostý, ale velmi statečný - pomůže tatínkovi za okupace, i když mu hrozila smrt.

Maminka - milá, jemná, usměvavá, shovívavá k tatínkovým pošetilostem, pracovitá a silná žena. neopustí tatínka (není Židovka), i když tak riskuje život.

Děj a kompozice:

Nejdražší v celé Evropě - tatínek se nechal napálit a koupil od doktora Václavíčka rybník plný kaprů - byl tam však jen jeden, který vždy připlaval, když ho doktor krmil. Tatínek mu na oplátku prodal "výhodně" krásnou ledničku. Byla to však pouze povrchově upravená bedna.

Smrt krásných srnců - před odchodem synů do koncentračního tábora se tatínek rozhodl, že jim musí opatřit pořádný kus masa, kluci se musí "nadlábnout" a to jim pomůže přežít. Odjel za Proškem, aby nalovil ryby - ty nebraly, a tak Proška přemluvil, aby mu za pomoci vlčáka Holana pomohl ulovit srnce. Po dramatických peripetiích se tatínkovi podařilo maso dovézt do Prahy a kluci se najedli. I když to zní neuvěřitelně - oba koncentrační tábor přežili.

Kapři pro wehrmacht - hned na počátku okupace sebrali Němci tatínkovi buštěhradský rybník. Než odjel do koncentračního tábora (o Vánocích), vylovil v noci všechny kapry. Když přijeli Němci se vší parádou na výlov rybníka, našli ho pouze plný bahna - nikdo si neuměl vysvětlit, proč.

Jazyk a styl díla:

Autobiografická v ich formě vyprávěná próza je psána živým, barvitým jazykem. Autor často využívá hovorové jazykové prvky i lidovou slovesnost. To činí jeho povídky poutavé a přirozené. Na druhé straně zde najdeme i mnohé poetické pasáže, psané kultivovaným uměleckým stylem - především přírodní líčení, což nás jako čtenáře pohladí na duši.