Počátky reaslismu

Dílo:

Rozervanec

• v tomto díle zachytil pravděpodobně život K. Hynka Máchy, kritizuje jeho Máj

Poslední Čech

• nepříliš zdařilá novela

• dala Havlíčkovi podnět k ostré kritice, kde mu vytýká, že usiluje o získání šlechty ačkoli tato vrstva nemůže již národnímu boji ničím prospět

• Tyl chtěl přinutit bohaté lidi, aby pracovali pro národ, za to Havlíček chtěl práci pro prostý lid

• Tyl si tuto kritiku vzal k srdci, a nakonec se z něho stal největší český dramatik té doby

Fidlovačka

• veselohra, která měla vzor v módní vídeňské frašce

• zachycuje život pražských lidových vrstev

• zazněla zde píseň, která se později stala českou hymnou „Kde domov můj“, nápěv složil František Škroup. Ve hře jí zpívá slepý houslista Mareš

Kutnohorští Havíři

• první sociální drama v dějinách naší literatury

• zachytil zde bouři havířů v Kutné Hoře na konci 15. stol.

• podnětem byla stávka smíchovských dělníků ve 40. letech 19.století

Jan Hus

• vyjádřil zde Husa jako historickou postavu, pomocí které vyslovil program revolučního hnutí 1848

Strakonický dudák

• jedná se o dramatickou pohádku, v níž se spojuje komika lidových postav s pohádkovou romantičností nadpřirozených jevů

• hlavní postavou je dudák Švanda, který ztělesňuje kladné i záporné vlastnosti českých lidí

• snažil se zde vyjádřit, že člověka tvoří jednotu s člověkem

Josef Václav Firč (1829 – 1980)

• básník, povídkář, překladatel

• redaktor radikálně demokratického almanachu Lada Nióla

• byl radikálním českým politikem, za což byl vězněn

Dílo:

Paměti – zachytil zde události v roce 1848 a 1849, zůstaly nedokončeny

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

• český básník

• narodil se v Borové u Přibyslavi (podle rodiště si dal druhé příjmení)

• pocházel ze zámožné kupecké rodiny

• studoval na Gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodu

• v Praze studoval na filozofické fakultě, kde také vstoupil do kněžského semináře

• protičeský postoj jeho ředitele vyvolal u Havlíčka odpor ke katolickému náboženství, za což byl ze studií vyloučen

• na Šafaříkovo doporučení odešel v roce 1842 jako vychovatel do Ruska

• ruským prostředím byl zprvu nadšen, ale postupem času u něj převládlo zklamání vyvolaného carským absolutismem, u kterého zjistil, že je stejně nepřátelský jako rakouský absolutismus

• účastnil se revoluce v roce 1848

• stal se zakladatelem moderní žurnalistiky

• byl redaktorem Pražských novin, později sám založil Národní noviny, ale v roce 1850 je musel zastavit

• v témže roce začal vydávat politickou revue Slovan, kterou ale také musel v roce 1851 zastavit

• nakonec byl poslán do vyhnanství, které strávil v tyrolském Brixenu, psal zde své satiry

• v roce 1855 se mohl vrátit, ale neustálý strach ze státní moci a obavy o rodinu mu podlomily zdraví

• zemřel rok po návratu na souchotiny opuštěný (jeho přátelé měli ze státní moci strach, manželka mu zemřela v době vyhnanství)

• jeho pohřeb se stál národním manifestem, Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu na výraz, že byl mučedníkem