Počátky reaslismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)
sběratel lidové slovesnosti
narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze
zabýval se studiem slovanských jazyků a slovanskou slovesností
pro četbu Husovy Postily byl vyloučen ze studií
poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil
stal se vychovatelem a učitelem
1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa
poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi
poslední léta před smrtí žil v Praze, kde také zemřel
Dílo:
Mudrosloví národů slovanského v příslovích
obohacení poezie umělými lidovými písněmi
jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu
Ohlas písní ruských
látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti
dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín).
používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy
některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panychida, která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky)
básně zobrazují život ruského lidu ve Šťastných i smutných okamžicích
Ohlas písní českých
na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života
Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let
odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním
nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví
Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů:
Toman a lesní panna
Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a v něm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně.
Úryvek:
Švarný hochu, nezoufej,,
bujným větrům žalost dej!“
To když sladce zpívala,
v oči se mu dívala
lesní panna na jelenu,
Toman cítí v srdci změnu....
Literatura Podkrkonošská
Patrné listy nepatrných osob
napadá soudobé malicherné poměry české, zejména literární společnosti
Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
dramatik, spisovatel, literární kritik a novinář
narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka
studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde byl žákem V.K.Klicpery
Klicpera u něm probudil lásku k divadlu, což ho dovedlo ke studiu na filozofické fakultě v Praze
nejdříve působil u kočovné divadelní společnosti
od roku 1842 řídil česká představení na vedlejší scéně Stavovského divadla
redigoval časopisy Květy, Pražský posel, Sedlské noviny a Vlastimil
organizoval český společenský život: bály, besedy, recitace
revoluce se účastnil jako novinář a spisovatel
po revoluci se vrátil ke kočovné společnosti
zemřel v bídě, s podlomeným zdravím, v neutěšeném rodinném stavu a pronásledován rakouskými úřady