Proletářská literatura

Periodizace tvorby

1. Proletářská (1. pol. 20. stol.)

   • Město v slzách, Samá láska – Seifertovy prvotiny, autor se považuje za mluvčího lidu, vyzývá k obraně vlasti a vyjadřuje víru v lepší život

2. Poetismus (2. pol. 20. stol.)

   • Na vlnách TSF (tj. rozhlas bez drátu) – básně: Cirkus, Počítadlo lásky, grafická úprava = K. Teige + sbírky: Slavík zpívá špatně, Poštovní holub

3. Intimní (30. léta)

   • Jablko z klína (lyrická melodická poezie) – báseň Matka a dítě, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem

4. Válečné (2. pol. 30. let – 40. léta) – radost z vítězství nad okupanty, zároveň smutek nad zemřelými

   • doba okupace – Zhasněte světla (vlastenecká poezie) – báseň: Píseň o rodné zemi, Vějíř Boženy Němcové (obdivuje ji za její statečnost)

   • sbírky věnované Praze = Světlem oděná, Kamenný most, Přilba hlíny

5. 50. léta – vrací se do dětství, k rodinnému životu a domově

   • Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka, Chlapec a hvězdy

6. 60. – 80. léta – upouští od typické melodičnosti svých veršů, přichází s volným nerýmovaným veršem, blízkým k hovorovému projevu, ve sbírkách hledá smysl života

   • Koncert na ostrově, Odlévání zvonů, Halleyova kometa

Publikace v samizdatu, exilu: Morový sloup (reaguje na sovětskou okupaci v r. 1968), Deštník v Piccadilly, Býti básníkem (poslední sbírka, motivy – láska k poezii, hudbě, ženě, Praze)

Lyrizovaná próza – Všechny krásy světa – autorovy vzpomínky (paměti)