Protispolečenští buřiči
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Protispolečenští buřiči
Charakteristika = mladá generace umělců je zklamaná soudobou společností. Nenávidí měšťanskou společnost a pohrdají jí. Odmítají politické programy vlády, dobovou morálku, oporu nacházejí v dělnickém hnutí a anarchismu.
Mění se styl a forma jejich básnického projevu, volný verš nahrazují rýmovaným
Upouštějí od symbolismu a dekadence
Pojmenovávají skutečnost, čerpají z folklóru
Petr Bezruč
Narodil se v Opavě. Studium filologie nedokončil a stal se úředníkem na poště. Ovlivnil jej začátek 90. let 19. století, které prožil ve Frýdku-Místku, kde poznal sociální a národní poměry slezského lidu. Postupně napsal 54 básní pod pseudonymem Petr Bezruč. Básně byly postupně otištěny v časopisu Čas. Kniha pod titulem Slezské písně vyšla až v roce 1909.
Slezských písní = básně mají revoluční charakter. Bezruč vybízí lid, aby se vymanil z polského vlivu a stylizuje se do postavy lidového barda (jakýmsi mluvčím tohoto kraje). Většina básní je koncipována jako sociální balady (střet bohatých a chudých). Vypovídají o tragických osudech slezského lidu
Maryčka Magdonova, Kantor Halfar, Bernard Žár
3 tematické části: intimní, sociální a národnostní:
Intimní: zpodobňuje symbolicky autorův život, básně: Jen jedenkrát, Červený květ
Sociální a národností: realistická tvorba, popis těžkého osudu lidí žijících v rozděleném Slezsku, zákaz češtiny, Bezruč vyzdvihoval národ horalů, což byli horníci, báseň Škaredý zjev
V 30. letech vydal Bezruč symbolickou báseň Stužkonoska modrá, která symbolicky zpodobňuje autorův život, zklamaný z veřejných poměrů v osvobozeném Československu.
Fráňa Šrámek
Český básník, prozaik, dramatik, příslušník generace buřičů, anarchista
Narodil se v Sobotce. Nedokončil studia práv a věnoval se publicistice a literatuře. Byl vězněn za účast na studentských protimonarchistických akcích. Účastnil se obou světových válek. Po 1. světové válce zanechal politické aktivity a sblížil se s okruhem pátečníků.
Básník
Života bído, přec tě mám rád: symbolicko-dekadentní sbírka, která vyjadřuje postoje a pocity rozčarované generace na přelomu století. Líčí život a bídu obyčejných lidí, útlak ze strany Rakouska.
Modrý a rudý: protiválečná symbolicko-dekadentní sbírka. Básně vyjadřují odpor k válce. V názvu sbírky je použita symbolika barev (modrá – barva rak. Uniformy, červená = barva anarchismu)
Raport – nejznámější báseň – voják podává hlášení svému nadřízenému hejtmanovi, že se mu zdál sen, ve kterém viděl sám sebe zastřeleného. Vedle něj padl zraněný kůň a umírají společně. Při pohledu do očí umírajícího zvířete, se ptá, proč musí ve válce umírat koně. Voják žádá hejtmana, aby se ve válce šetřilo koňů, protože oni za válku nemůžou.
Tragické pojetí básně je dosažením užití 2 paralelních motivů – smrt vojáka X smrt zvířete
Vojenský slang
Raport = hlášení