Pygmalion

Realismus: Objektivní zobrazení skutečnosti, používají se nové výrazové prostředky (nářečí, archaismy). Kladen důraz na přehlednou kompozici.

Společensko – historický kontext: Světová literatura 1. poloviny 20. století

Dílo vzniklo v době, kdy se v Evropě rozšiřoval kapitalismus a socialismus, Británie byla velmi konzervativní a fungovalo zde rozdělení do společenských vrstev, bylo velmi těžké se dostat do vyšší společnosti.

Shaw se inspiroval Ovidiovým dílem Proměny, ale není známo, že by inspiroval další autory.

filmové zpracování:

Dílo bylo zpracováno 4x ( Německo, Nizozemsko, Velká Británie, USA – filmové zpracování muzikálu My fair lady.)

Další autorova díla:

Hry - sociálně kritické, některé byly zakázány

- kritické, historické, komické

- témata dobová i historická

- celkem asi 70 her

Nezralost, Nespolečenský socialista, Člověk nikdy neví, Osudový muž, Živnost paní Warrenové, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana, Majorka Barbara, ….

Další autoři doby:

Romain Rolland: Petr a Lucie

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

Henri Barbusse: Oheň (Francie)

James Joyce: Dubliňané, Odysseus

John Galsworthy: Sága rodu Forsythů (Anglie)

Thomas Mann: Buddenbrookové, Josef a jeho bratři

Henrich Mann: Profesor Neřád

Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Vítězný oblouk

Lion Feuchtwanger: Židovka z Toleda

Bertolt Brecht: Žebrácká opera (Německo)

Kafka: Proces (Pražská německá škola)

Gorkij: Matka

Michail Šolochov: Tichý Don (Rusko)

Patří sem také autoři ztracené generace (Hemingway, Faulkner, Steinbeck, Fitzgerald)

Vlastní názor:

Pygmalion mě zaujal už svým názvem. Přiznám se, že jsem nevěděla, co si pod tímto názvem mám představit. Kromě názvu na mě zapůsobil i autorův styl vypravování. Má svůj vlastní styl, což je pro úspěšného spisovatele zásadní. Příběh mě pobavil, střídaly se zde humorné chvilky s chvilkami vážnějšími, zamyšlenějšími, projevující skutečný lidský charakter.