Rozbory knih
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Charakteristika hlavních postav:
-jelikož se jedná o básnickou sbírku, nelze hovořit o konkrítních postavách
Vypravěč:
-ich-forma i er-forma
Jazykové prostředky:
-vyjádření bolesti je usměrňováno ironií
-alexandrín ve formě sonetu
Alexandrín = rýmovaný dvanáctislabičný verš založený na jambu, po 6. slabice má pauzu
Sonet = 14 veršů rozdělených do 4 strof, dvou čtyřveršových – kvartet a dvou tříveršových – tercet
Umělecké prostředky:
Druh verše – volný verš
Dominantní slohový postup - popisný, úvahový
Kontext autorovy tvorby:
-2. polovina 19. Století
-prokletí básníci, symbolismus, dekadence
-další autorova díla: Malíř moderního života, Úvahy o některých mých současnících, Umělé ráje..
Kontext světové literatury:
-další autoři: Paul Verlaine, Oscar Wilde, Jean Artur Rimbaud..
Citace:
„Zdechlina (Mršina, Mrcha)
Vzpomeňte, duše má, nač za letního rána,
jak stvořeného pro lásku,
jsme přišli: u cesty zdechlina rozežraná
na horkém loži z oblásků,
s nohama nahoru jak žena všeho znalá
a potíc jedy zpod žáru,
nedbale nestoudně dokořán otvírala
své břicho plné výparů.
Na tuto hnilobu zářilo slunce zlobně,
jak dopéci by chtělo tu
a velké Přírodě zas vrátit stonásobně,
co spojilo kdys v jednotu;
a nebe patřilo, jak zdechlina v své slávě
jako květ rozvíjí se dál.
Takový silný puch, že vy jste z toho v trávě
div neomdlela, na vás vál.
A mouchy bzučely nad břichem, z jehož hnilob
dralo se černo páchnoucích
pluků larv, valících se jako černý sirob
podél těch cárů živoucích.
To všecko klesalo a stoupalo jak vlna
či perlilo se praskajíc;
to tělo, řekl bys, nafouklé mlhou zplna,
množí se, žije ještě víc.
Ten svět tak prazvláštní zněl hudbou, jako v dálce
peřeje nebo vítr zní,
či zrní, které se obrací na opálce
za rytmického třesení.
Tvary se stíraly a jenom snem už byly,
na dávném plátně lehýnce
hozeným náčrtem, jejž mistr v pravou chvíli
dokončí dík jen vzpomínce.
Tam za skalisky nás pozorovala vztekle
neklidná psice, číhajíc
na chvilku, kdy se zas zakousne do rozteklé
mršiny, z níž teď nemá nic.
- A přece jedenkrát budete, není zbytí,
jak tohle svinstvo plné much,
vy, hvězda očí mých, vy, slunce mého žití,
vy, vášeň má i strážný duch!