Rozbory knih

Citace:
„A v tom okamžiku přešel z polohy trestající necitelnosti do otevřeného útoku, „Peut-être po všech
těchhle miešoncich,“ řekl a upřel oči na Sophii, „snad mi můžeš vysvětlit, jak to, že jsi tady, ze
všech   těch   lidí   právě   ty,   procházíš   se   po   všutkých   těch   ulicach,   namočená   v těch   vyzývavých
voňavkách, oddáváš se tajně neřesti ne s jedním, ale zrovna se dvěma – jen si to spočítejte, dámy a
pánové   –   se   dvěma   chiropraktiky.   Prostě   kuješ   železo,   dokuď   je   řeřavé,   abych   neužil   starego
dobrego přísloví, zatímco v Osvětimi čekají pořád miliony mrtvých na odpověď.“ Náhle parodie
zanechal. „Řekni mi, čím to, že ty, krásná Zawistowska, chodíš po zemi živých? Čím to, žes mohla
dýchat čistý polský vzduch, zatímco se davy lidí v Osvětimi pomalu dusily v plynu? Vděčíš za to
snad   těm   svým   dobrým   nádherným   trikům   a   své   mazané   taktice,   která   dřímá   v tvé   roztomilé
hlavičce? Odpověď by byla víc než vítaná.“

Závěr:
Kniha se mi líbila, filmové zpracování bylo pěkné.

20) Baudelaire Charles - Květy zla

Literární druh a literární žánr:
Druh-lyrika
Žánr-básnická sbírka
Literární forma-poezie

Časoprostor knihy:
Paříž, 19. století
Místo i čas se v básních mění – příroda, město; den, ráno, večer, noc

Stručný děj knížky:
- lyrický subjekt (mluvčí básní) je ve většině básní nespokojený se životem, zklamaný, až ironický
- všechny básně jsou psané pravidelným rýmem (objevuje se střídavý, sdružený, obkročný)
- asi polovina básní má formu italského sonetu (4 + 4 + 3 + 3 verše)
- v několika básních se objevuje básníkova milovaná mulatka, dívka tmavé pleti
- téma lásky je nahlíženo z obou stran, láska je dar i důvod, proč člověk trpí
- v několika básních jsou zmiňovány postavy z antických bájí
- všechny básně jsou subjektivní, básník vyjadřuje své niterní pocity, které se mění – některé básně
jsou optimistické, další tragické, jiné sarkastické, pobuřující, přemýšlivé,...
- několik básní z prvního oddílu nemá název