Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Satira v české literatuře 19. a 20. století

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (40 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Ot. č. 11a : Satira v české literatuře 19. a 20. století. Satira = umělecký postup, který poukazuje na nedostatky a záporné jevy ve společnosti tím, že daný problém nebo jev zesměšnění; cílem autorova snažení je náprava Ironie = použití věty v opačném významu Sarkazmus = kousavý výsměch, sžíravý vtip, jízlivost Epigram = satirická, obvykle čtyřveršová báseň s pointou Parodie = satirické přepracování uměleckého díla Karel Havlíček Borovský /1821-1856/ narozen v Borové u Německého Brodu rodina kupce studoval gymnázium, 2 roky filosofii, teologii nedostudoval, neboť se mu zprotivila dogmata a protičesky zaměřený ředitel kněžského semináře odjel do Moskvy jako vychovatel, kde poznal útisk carského absolutismu po návratu novinářem :Pražské noviny – přílohaČeská včela – kritika společnosti r. 1848 členem Říšského sněmu zakládáNárodní noviny politický deník satirická přílohaŠotek příklon k liberální straně r. 1850 zákaz publikace NN, začíná vydávat politickou revuiSlovan r. 1851 zákaz Slovanu a internace do tyrolského Brixenu r. 1855 propuštěn, r. 1856 smrt na TBC vlastní charakteristika epigramu : „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“ okruhy epigramů : 1/církvi – dogmata, církevní řád 2/vlast – vlažné vlastenectví 3/král – rakouská vláda, úředníci 4/múzy – málo původnosti 5/svět – vlastnosti lidí, nešvary využití lidového jazyka a latiny pointa – vypíchne hlavní myšlenku satirické skladby : Král Lávra Lávra když se nechá ostříhat, tak později dá popravit holiče u Kukulína udělá výjimku a Kukulín ty zradí vrbě, že král má oslí uši ke králi přijdou hrát Češi spolu s basistou Červíčkem Červíček má v base špalíček ze staré vrby a basa tajemství vyzradí král se veřejně přizná a je uznáván k tématu se Havlíček dostal přes irskou pohádku, základ je v báji o králi Midasovi Češi muzikanti – každý si jich váží, ale ne doma satira na omezenou moc Tyrolské elegie útok proti policejnímu státu, Bachovu absolutismu funkční vulgarismy 2 roviny – skutečnost a vymyšlenost líčí svůj převoz do Brixenu, kdy se vůz převrhne, může utéct, ale zůstane „Ach, ty vládo, převrácená vládo! Národy na šňůrce vodit chceš, ale čtyřmi koňmi na opratích vládnout nemůžeš!“ vláda je slabá – byrokracie, absolutismus ironie, sarkazmus vzpomíná i na vlast – strofy připomínající lidovou píseň Křest Svatého Vladimíra převažuje epika, připomíná hrdinský epos a kramářskou píseň přepracovaný námět z Nestorova letopisu – car Vladimír nechá svrhnout do Dněpru pohanského boha Peruna a přijme pravoslaví Havlíčkova verze – Perun odmítne hřmít na svátku cara Vladimíra, a proto ho car nechá utopit v Dněpru v zemi nastane chaos, je potřeba zvolit nového boha církvi je jedno jaký bude bůh, důležité je, aby zkrotili sedláky bohem se stane sám car Vladimír, ten si může dovolit vše Jan Neruda /1834-1891/ Knihy veršů ironický přístup k ženám umění má být pannenské, původní Svatopluk Čech /1846-1908/ Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století kritika měšťáka – materialista „dobré jídlo, dobré pití, toť celé živobytí“ srovnání s dobou husitskou Brouček chce bez námahy se lží projít Pravý výlet pana Broučka do Měsíce Brouček se na Měsíci setkává s étherickými bytostmi, které se zvláštně oblékají a vyjadřují satira na kosmopolitní snahy lumírovců – snahy proniknout s českou literaturou za hranice Hanuman pohádková alegorie opičák Hanuman, který se vrací opět mezi opice ze světa lidí, zavádí opicím lidské zvyky – oblékání, jezení příborem aj. satira na kosmopolitní proud – přizpůsobit českou literaturu literatuře evropské proti napodobování cizích vzorů, přejímání bez uvažování Ladislav Stroupežnický /1850-1892/ Naši furianti /drama/ psychologicky prokreslené postavy spor vojáka Bláhy a krejčího Fialy, kdo bude ve vesnici dělat ponocného ukazuje rozvrstvení vesnice veselohra satira českého sedláka, jenž je tvrdohlavý a pyšný, ale i vtipný Viktor Dyk /1877-1931/ Satiry a sarkazmy /satirická sb./ napadá nedostatky národní společnosti Pohádky z naší vesnice /satirická sb./ satira politického, kulturního a literárního života „ani dobří, ani zlí, ani svoji, ani cizí, ani živí, ani mrtví, tak něco uprostřed“ František Gellner /1881-1914/ Po nás ať přijde potopa! /básnická sb./ vysmívá se měšťanské morálce a šosáctví Radosti života /básnická sb./ ironickým postojem zakrývá zklamání a touhu po silném citu výsměch měšťákovi Fráňa Šrámek /1877-1952/ Modrý a rudý /básnická sb./ vojnu připodobňuje k milencem která ho svazuje ironický nadhled ostatní nepřemýšlí, proč musí plnit rozkazy vojákovi je líto koně, kterého spatřil ve snu, jak s ním umírá J. Hašek – povídky, vznik Švejka J. Žáček

Témata, do kterých materiál patří