Skupina 42

Skupina 42

• Od 30. let se umělci podíleli na výstavě surrealistů, avantgardy a výstavách, které pravidelně probíhaly v avantgardním divadle D34

• Měla 2 sekce – výtvarnou a literární

• Inspirace umělců – kubismus, surrealismus, existencialismus

• Program:

  • Snaha učinit moderní uměni každodenní součástí moderního světa

  • Poezie s motivy velkoměsta a jeho periférií

  • Inspirace v angloamerické poezii, městské civilizaci

  • Návrat k volnému verši

  • Snaha zachytit každodenní život, běžný rozhovor, všední den

Představitelé výtvarné sekce:

• Kamil Lhoták – malíř, grafik, ilustrátor

• Jiří Kolář – autor koláží

• Ladislav Zívr – sochař

• Miroslav Hák – fotograf

Představitelé literární sekce:

• Jiří Kolář

• Ivan Blatný

• Josef Kainar

• Jiřina Hauková

• Jan Hanč

• Jindřich Chalupecký

Jiří Kolář (1914–2002)

• Básník a výtvarník

• Na Prvním Salonu na chodbě v D38 vystavil své koláže, ale během existence Skupiny 42 se věnuje výhradně literární tvorbě

• Ve 40. letech autor knih veršů Křestný list, Limb a jiné básně, Sedm kantát, Ódy a variace, Dny v roce, Roky v dnech (již nesměly vyjít – pouze v samizdatu)

• Po podepsání Charty 77 emigroval do Francie, kde získal občanství

• Zaměřuje se na experimentální poezii, píše tzv. autentickou poezii (Vršovický Ezop) a evidentní poezii, která je již přechodem k výtvarné tvorbě (Básně ticha)

• Autor mnoha výtvarných technik: roláže, proláže, muchláže, zmizíky, chiasmaže, objektové básně apod.

• Za sbírku Prométheova játra získává v r. 1991 Cenu Jaroslava Seiferta

Ivan Blatný (1919–1990)

• Lyrický básník, syn dramatika a básníka Lva Blatného

• Zakládající člen Skupiny 42

• Ve 40. letech vydává sbírky Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Tento večer a Hledání přítomného času

• 1948 – jako člen delegace navštěvuje Anglii a v BBC oznamuje, že se do Československa nevrátí (je mu zrušeno občanství, zabaven majetek)

• Propuká u něj psychická choroba, po zbytek života hospitalizován

• V 70. a 80. letech v Torontu u Škvoreckých vycházejí sbírky Stará bydliště a Pomocná škola Bixley, jež sestavil Antonín Brousek z básní zachráněných Blatného ošetřovatelkou

• DÍLO:

  • Hledání přítomného času

    • Poslední Blatného sbírka před odchodem do exilu

    • Název sbírky je obměnou titulu Proustova slavného románového cyklu Hledání ztraceného času, Blatný se tu většinou vrací k pravidelnému verši, který však zcivilněl a zbavil se poněkud laciné hudebnosti prvých dvou autorových knih

    • Sbírku autor uzavřel alegorickou skladbou o mytické bytosti Terrestris (terra = lat. země), snaží se v ní postihnout obě krajní polohy lidství – obětavost a oddanou lásku, ale i násilí, krutost a bezohledné sobectví

    • Motiv chodce typický pro poetiku Skupiny 42, inspirace obrazy Františka Hudečka

    • Terrestris popsána jako ambivalentní bytost – chromá, děsivá, ale také laskavá, mateřská

    • Kontrasty motivů i nálady, bohatá obraznost, „impresionistická“ smyslovost, mytičnost textu