Tradice historické beletrie v české literatuře

II. díl

V druhém díle se opět vracíme do Prahy. Tam se seznamujeme s vlastenci okolo Krameriovy expedice, jimiž jsou páter Vrba, Šedivý i sám Kramerius. Páter Vrba vyjíždí každé jaro na venkov, aby prodával Krameriovy knihy a časopisy, čímž podporoval vlastenectví. Do děje se dostává příběh chudé vdovy Terezie Mattennové. Když přichází do Prahy, je to obyčejná česká dívka, která se ve společnosti svých přátel velmi změnila. Za svůj mateřský jazyk se stydí a mluví pouze německy. Po smrti svého strýce utíká s italským hercem. Také v Dobrušce se mnoho změnilo. Starý Věk zemřel . Z Františka se stal velmi obratný obchodník a dobrý kupec. Všude si ho vážili. Odjíždí za obchodem do Prahy a tam se setkává s bývalými přáteli. Seznamuje se s páterem Vrbou a ostatními vlastenci. Setkává se i s Betty Butteaovou, která by si Františka ráda přivlastnila jen a jen pro sebe. Ne proto, že by po něm tolik toužila, ale líbí se jí jeho majetek. Ten ji však odhalí, a s ní i s rodinou Butteaových se rozchází. František se vrací domů a zanedlouho se zamiluje do krásné vlastenky Márinky Smíškové. V Praze se mezitím chystá velká událost. Má být za českého krále korunován Leopold II. I z Dobrušky, jako z mnoha jiných měst, vyjíždí vlastenci ku Praze. Samozřejmě i František a Márinka. Při plese jí vyzná lásku a po návratu do Dobrušky si ji bere za manželku.

U nás

• kronika, která zachycuje národní obrození v Jiráskově rodném kraji

• národní obrození zde má jinou podobu, směřuje k řešení sociálních otázek a k zlepšení hmotné situace venkovského lidu

• zachytil také působení místního kněze Hlahovického

Filosofská historie

• povídka zachycující studentskou idylku z litomyšlského prostředí

• zachycuje různé typy studentů, radosti i starosti, jejich bojovné nadšení v době „jara národů“

Obsah:

Povídka nás zavádí do typického litomyšlského studentského „kvartýru“ slečny Elis, staré panny, živící se přijímáním studentů na byt. Žije tu pohromadě několik,, filosofů‘‘ studentů, a každý je jiný: Vavřena je nejvážnější, Hanák a Frybort jsou nejvíce bezstarostní, chudák Špína nejsmutnější a konečně „dříč“ Zelenka nejprotivnější.

Vavřena chodí s vlastenkou Lenkou (proti mysli jejích pěstounů), Frybort miluje prostou Márinku domácích (což je i tajná láska Špíny). Snaha studentů „filosofů“ je uskutečnit tradiční studentskou zábavu Majáles, i přes přísný zákaz vedení školy

1.května se Majáles konal za účasti všech studentů a filosofů (mimo Zelenky), ale za velkého odporu poněmčených obyvatel Litomyšle, konzervativců—paní Rollerové a pana aktuára Roubínka - pěstouna Lenky Po prázdninách se studenti rozešli a Špína odešel do kláštera.Na jaře roku 1848 vytvořili studenti studentskou legii a vydali se tajně do Prahy, kde bojovali na barikádách.Setkali se zde se Špínou, který později padl. Po porážce revoluce studenti z Prahy utekli. Po návratu si Frybort vzal Márinku a Vavřena, poté co se stal lékařem, se oženil s Lenkou.