Vladislav Vančura - Rozmarné léto
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Marie Pujmanová – povídka Pacientka doktora Hegela, románová trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti, povídka Předtucha, novela Sestra Alena, poezie Vyznání lásky, Praha, Paní Curierová
Ruralisté
Josef Knap – román Réva na zdi, Muži a hory, Puszta, Cizinec
František Křelina – sb. Půlnoční svítání, Předjitřní tma, Plaché světlo, román Hubená léta, volná trilogie Hlas v poušti, Puklý chrám, Bábel z podještědí
Psychologická próza
Jaroslav Havlíček – román Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe
Egon Hostovský – román Případ profesora Körnera, Cizinec, Nezvěstný; Listy z vyhnanství
Jarmila Glazarová – román Roky v kruhu, Vlčí jáma, Advent, publicistická kniha Chudá přadlena
Václav Řezáč – román Větrná setba, Slepá ulička, Černé světlo, Svěděk, Rozhraní
Vladislav Vančura
Prozaik, dramatik, scénárista, režisér, 1. předseda Devětsilu
* Háj u Opavy; protestantská rodina
Povoláním lékař
Poté se zabýval jen literaturou
Aktivní člen KSČ; za kritiku vyloučen
V čele Československé filmové spol.
Za okupace v ilegálním odboji
V době heydrichiády zatčen a popraven v Praze-Kobylisích
Imaginativní próza
Ve svém díle usiloval o umění nové obsahem i formou
Výsledek – osobitý umělecký styl
Znaky stylu:
Renesančně radostné pojetí života – důraz na pozemský život
Nekomplikované postavy – milovníci života
Jazyk současné prózy mu připadal nevýrazný – inspiroval se prózou renezanční, klasicistickou
Četl českou prózu 14.-16. stol. (ren. a klas.) → používal archaismy, knižní výrazy, spojuje je s obraty lidového jazyka a výrazy argotické
Větná stavba – vytváří složité větné konstrukce humanist. ČJ, tzv. periody
Kompozice:
Zdůrazňuje vypravěčský charakter románu – vypravěč většinou sám autor/některá z postav
Uplatňuje svůj os. postoj, názory
Často přerušuje proud vyprávění, obrací se na čtenáře, oslovuje ho, dovolává se jeho názoru
Podobně autor oslovuje i postavy, hodnotí jejich jednání
Autor chce, aby si čtenář neustále uvědomoval, že nesleduje skutečný život, ale něco uměle vytvořeného, a aby k dílu a ke skutečnosti v něm zaujímal hodnotící postoj
Vytváří konkrétní názorně-smyslové obrazy → v jeho prózách smysl pro detail → místy působí dojmem film. Scénáře
Dílo:
Ve 20. letech:
Vliv proletářské literatury
Próza esteticky působivá, formálně neobvyklá, originální
Krátké, hravé, humorné, satirické i tragické povídkové soubory Amazonský proud a Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Román Pekař Jan Marhoul – tragický osud zchudlého benešovského pekaře (baladicky laděný); poctivý, pracovitý dobrák, rozdával všem, kteří to potřebovali, zničen v nelidském a bezcitném světě sobectví; přítomnost vypravěče – obžalovává svět, apeluje na čtenáře (patetické výzvy)