Vladislav Vančura - Rozmarné léto

Čas a místo děje: Tři chladné červnové dny v malém městečku Krokovy Vary na řece Orši, město ‚‚bodré a počestné‘‘ (20. léta 20. století). Velmi známý je také citát o počasí: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný.“

Jazyk a styl: Jazykový styl díla je velmi osobitý. Autor užívá nepřímou řeč, humor a ironii. Píše spisovným jazykem, lexikálně bohatým, s hovorovými prvky, archaismy, velkým množstvím přítomných i minulých přechodníků, knižními výrazy a netradičními jazykovými obraty, záměrně těžkopádnými. Pro dílo jsou také typické metafory, slovosledná inverze a složitá souvětí. Situační i jazyková komika.

Kompozice: Dílo je psáno chronologicky s minimem odboček. Text je členěn na velké množství krátkých kapitol s ironickými názvy. Kapitolka Úvaha o kouzelnících vyjadřuje podstatu moderního umění, program poetismu. Text je proložen četnými názory na umění, literaturu. Vančura se ústy svých hrdinů hlásí také k tradici antické a renesanční literatury (Ovidius, Shakespeare, Rabelais, Cervantes)

Hlavní myšlenka: Hlavní myšlenkou je konfrontace mezi stereotypním životem v Krokových lázních a neočekávaným pozdvižením a estetickým zážitkem z příjezdu Arnoštka s krásnou Annou.

Postavy:
Antonín Důra – majitel říčních lázní v Krokových Varech, starší muž, udržuje se v dobré kondici a pečuje o své zdraví, chodí plavat i v chladném létě, rybaří, se svou ženou nemá příliš hezký vztah, hádají se, později je vykreslován jako sukničkář, na své plovárně vede dlouhé debaty o všem, ale vznešeným jazykem, se svými starými přáteli – kanovníkem Rochem a majorem Hugem.

Kateřina Důrová – manželka Antonína Důry, neustále si na něj stěžuje, starší žena, plnoštíhlá, nevzhledná (Antonínovo tvrzení), podezíravá, rázná, zamiluje se do Arnoštka.

Arnoštek – kočovný kouzelník, provazolezec, akrobat, cestuje po světě.