Zabiják

pan Coupeau – Coupeau je nejmladší syn staré paní Coupeauové, který pracuje jako klempíř. Je Má kudrnaté hnědé vlasy a dobrácký výraz. Nepije alkohol, jelikož se jeho otec opil a spadnul ze střechy přímo před ním. Je milý a pracovitý, ale postupem času více a více propadá alkoholu a stává se z něj zrůda.

August Lantier – August byl první milenec (nikoliv manžel, nikdy se nevzali) Gervaisi a také otec jejích synů. Je malé postavy s černými vlasy a černým knírem. Je pohledný, ale nic mu není svaté, je líný, prohnaný a tzv. děvkař, který se nestydí před ničím.

Vedlejší postavy:
Anna Coupeauová – „Nana“, samolibá, vzpurná, neposlušná, uteče z domova
Virginie Poissonová – švadlena, sestra Adély (Augustovy milenky), spřátelí se s Gervaisou
Goujet – kovář, rodinný přítel Coupeauových, stydlivý, miluje Gervaisu, žije s matkou
Klementa – pradlena, pracuje v Gervaisině krámu, je lehce tvrdohlavá, výborně žehlí
Lorilleuxovi – sestra Coupeaua a její manžel, lakomý a sebestřední, pracují jako klenotníci
paní Lerantová – sestra Coupeaua, pracuje jako floristka, vdova

Časoprostor:
Kniha se odehrává v období 18 let (9 let je první část, druhá část také 9 let). Příběh začíná v polovině 19. století, nejspíše na začátku 40. let. Odehrává se v Paříži, ve čtvrti Goutte-d´Or.

– Hotel Boncoeur, čtvrť Goutte-d´Or, Paříž
– nalévárna U dvouhlavého telete, roh ulice Poissoniers a bulváru Rochechouart, Paříž
– nový dům Coupeauových, ulice Neuve de la Goutte-d´Or, Paříž
– Gervaisin obchod, ulice Goutte-d´Or, Paříž

Znaky naturalismu:
Naturalismus vznikl v 70. letech 19. století jako vyhrocená forma realismu. Popisuje život v nejnižších vrstvách lidské společnosti. Vyznačuje se podrobnými a někdy až odpudivými popisy. Jeho snahou je zobrazit nezkreslenou realitu; zabývá se tématy jako lidská bídy, hlad, smrt a stáří. Naturalismus se vyznačuje myšlenkou, že lidé jsou odsouzeni k determinaci; tvrdí, že náboženství, názory ani naše vůle nezmění náš osud. Tím se odklání od realismu a vrací se zpět k romantismu, kde největší roli také hraje osud. Za první dílo se znaky naturalismu je považován román Paní Bovaryová od Gustava Flauberta. Naturalistické znaky se objevili i v dalších dílech, ale nejvíce je rozvinul Émile Zola v román Experimentální román z roku 1880, kde představuje základy naturalismu. Naturalismus se uchytil ve Francii, ale jinde ne. V některých knihách najdeme prvky naturalismu, ale to je vše.

Životopis autora:
Émile Éduardo Charles Antoine Zola se narodil 2. dubna 1840 v Paříži během Červencové monarchie. Jeho otec, Francesco Zola, byl benátský inženýr a jeho matka, Emilie Aubert, byla Francouzska. Ve svých 3 letech se přestěhovala jeho rodina na jih Francie, k městečku
Aix-en-Provence. V roce 1847 Emilův otec záhadně umírá. Roku 1858 se Zola vrátil do Paříže, kde se po neúspěšném studiu začal pracovat v nakladatelství Hachette. Byl znám svými politickými názory, díky nimž nese velkou zásluhu za liberalizaci politického života. V roce 1870 se oženil s Alexandrine Zolovou, se kterou měl 2 děti. Soustředil kolem sebe skupinu mladých romanopisců – tzv. medánskou skupinu. Zpočátku psal kratší prózy, proslavil ho až jeho román, který vyšel v roce 1867 (Tereza Raquinová). Zároveň kratší dobu řídil literární kroniku Evénement, kde ostře kritizoval některé tehdejší významné spisovatele. Jeho nejznámější díla patří do tzv. cyklu Les Rougon-Macquart, který zahrnuje 20 volně navazujících naturalistických děl. Zemřel 29. září 1902 na otravu oxidem uhelnatým v ucpaném komíně. Později bylo zjištěno, že komín byl záměrně někým poškozen.