literarniveda_ocemmluvituzlostnymaturity

• symbol

  • jednotlivost

  • polysémní předmět (konkrétní) a znak (sekundární význam)

  • příklady: srdce – orgán/láska, býk – zvíře/síla

  • vyjádření abstraktního pojmu konkrétním předmětem

• Figury

  • úmyslné odchylky od běžného jazyka

  • spočívají ve zvláštním hromadění, uspořádání hlásek, slov, vět v textu nebo ve zvláštním vztahu k adresátovi

  • a) hromadění hlásek – zvukosled / zvuková instrumentace

    • eufonie (libozvuk) a kakofonie (nelibozvuk)

    • příklady:

      • zvukomalba/onomatopoiea

        • Kraj větrem okoralý

      • aliterace – opakování začátků slov

        • Hoří horní heršpická hospoda Hrbatý hrozen

      • rým

  • b) anafora – opakování slov na začátku dvou a více celků

    • na začátku vět, veršů, odstavců, slok

  • c) epifora – opakování slov na konci dvou a více celků

  • d) epizeuxis – opakování slov / skupin slov za sebou

    • příklad: jenom ne strach jen žádný strach

  • e) epanastrofa – opakování slov na konci jednoho a začátku druhého verše

  • f) polysyndeton – hromadné opakování spojek

  • g) asyndeton – vynechávání spojek

  • h) inverze – převrácení obvyklého slovosledu

  • i) aposiopese – nedokončená výpověď

  • ve zvláštním vztahu k adresátovi:

    • apostrofa – oslovení neživé věci nebo někoho nepřítomného

    • řečnická otázka – otázka, na kterou autor nečeká odpověď; forma, ale ne funkce otázky

• Dělení neboli klasifikace umělecké literatury

  • Literární druhy – dělení první

    • poezie (básnictví)

      • veršovaná, ke čtení

      • verš – strofa – zpěv

    • próza

      • neveršovaná, ke čtení

      • věta – odstavec – kapitola

    • drama

      • veršované nebo neveršované, ke hraní neboli k inscenaci

      • replika (dialog/monolog) – scény/obrazy – dějství/jednání

Dělení neboli klasifikace umělecké literatury II.

• lyrika

  • neděj, ke čtení

  • lyrický subjekt

• epika

  • děj, ke čtení

  • vypravěč

• drama

  • děj / neděj, ke hraní

• Literární žánry

  • lyrické, epické, lyricko-epické, dramatické

  • Lyrické žánry

    • Hymnus (chvalozpěv) a óda

      • oslavné, většinou básnické texty

      • v důstojném, vznešeném, slavnostním duchu

      • hymnus – oslava něčeho konkrétního

      • óda – oslava něčeho abstraktního

      • hymna – píseň, symbolem skupiny (J. K. Tyl, F. Škroub – Kde domov můj)

    • Elegie (žalozpěv)

      • básnický text, vyjadřuje zármutek, zoufalství, lítost, pláč, stesk nad něčím, co bylo krásné, ale už tu není – láska, mládí, …

      • kompozičním principem je kontrast (protiklad)

        • minulost (krásná) X současnost (smutná)