literarniveda_ocemmluvituzlostnymaturity

Verš

• versologie

• text – veršovaný = básnický, neveršovaný = prozaický

  • liší se trojím způsobem:

    • 1) grafická/vizuální odlišnost

      • prozaický text psán kontinuálně – od levého k pravému okraji

      • básnický text členěn do řádků (kratších než vzdálenost okrajů)

        • verš – nedokončený řádek, jednotka básně, která je od ostatních jednotek oddělena důraznější pauzou

      • POZOR! Odstavec není to stejné co strofa neboli sloka!

      • Pozn.: ortografie – ustálený způsob záznamu zvuku do znaků

    • 2) obsahová/významová odlišnost

      • prozaický text se čte po větách, básnický po verších (řádcích)

    • 3) akustická/zvuková odlišnost

      • intonace, pomlka, důraz, …

      • intonační rytmus = pravidelné opakování intonačního schématu

        • v básní povinnost

      • rytmus – druhy:

        • intonační

        • přízvukový

          • pravidelné opakování přízvučných a nepřízvučných slabik

          • přízvuky: hlavní (-) a vedlejší (U)

          • takt – skupina přízvuků, která se pořád opakuje (-U apod.)

          • 3 druhy přízvuků rytmu:

            • 1) rytmus trochejský (trochej)

              stopa trochejská: -U

            • 2) rytmus daktylský (daktyl)

              stopa daktylský: -UU

              příklad: Stříhali do hola malého chlapečka

            • 3) rytmus jambický (jamb)

              stopa jambická: U-

              příklad: Jsi útlejší než vlas ach ještě víc jej ztlum.

            • Pozn.: daktylotrochej: -UU|-U|-UU|-U

          • metrum – ideál, ke kterému rytmus směřuje (rytmická norma)

        • délkový

          • pravidelné střídání dlouhých a krátkých slabik

• verš – druhy:

  • verš volný

    • pouze intonační rytmus

  • verš sylabotónický

    • 2 podmínky:

      • 1. intonační i přízvukový rytmus

      • 2. verše mají stejné počty slabik

  • verš časoměrný

    • 2 podmínky:

      • 1. intonační i délkový rytmus

      • 2. stejný nebo proměnlivý počet slabik

    • v češtině se příliš neobjevuje

    • hlavní užívanost: antika, renesance, národní obrození

    • pozn.: rým

      • může i nemusí se v básních vyskytovat

      • shoda hlásek na konci slov/veršů

      • dělení:

        • dle polohy přízvuku

          • ženský (poslední doba nepřízvučná)

          • mužský (poslední doba přízvučná)

        • dle zvukové shody

          • (většinou od samohlásek předposlední slabiky)

        • dle rozmístění veršů v rámci strofy

          • rýmová schémata

          • a) sdružený rým aabb

          • b) střídavý abab

          • c) obkročný abba

          • d) přerývavý abcb

          • …

    • pozn.: refrén – opakující se část text

Tropy

• nepřímá neboli obrazová pojmenování (něčeho nebo někoho)

• příklad:

  • někdo, kdo je hloupý:

    • přímé pojmenování – hlupák

    • nepřímé pojmenování – osel, vůl, …

• tropus – označení nějakého jevu znakem, který původně označoval jiný jev

  • polysémie (určitý znak má více významů)

    • polysémní znak: forma + význam (prvotní/primární/přímý/základní a druhotný/sekundární/obrazný/přenesený)

• druhy tropů:

  • alegorie/jinotaj

    • 2 významy:

      • 1. základní význam – příběh

      • 2. přenesený význam = alegorický význam, mezi základním a přeneseným významem jsou vztahy podobnosti