Nové tendence ve světové literatuře 2. poloviny 20. století

7) Magický realismus

- zázračné reálno, spojení magie a reálného světa, latinskoamerická próza 50. let 20. století

- realistické a mytologické prvky, snaha odklonit se, autor není omezován

- především v jižní Americe a SSSR (zakavkazské státy)

- prolínání dvou světů (vlastní vyprávění autora + magický svět)

- lidé:

1) Gabriel García Márquez

- Kolumbie, NC, prolínání vesmírného s každodenním, reálného s vymyšleným

- téma: láska, smrt, samota, stáří

- díla:

-> Sto roků samoty: autentické historické podklady, zánik v naprostém chaosu, reálné a biblické motivy, otázka lásky, nekonečné dění, lidská samota není definitivní

-> Kronika ohlášené smrti: novela, rekonstrukce vraždy, obhajoba

2) Julio Cortázar

- Argentina

- díla:

-> Nebe, peklo, ráj: román, forma skládanky, postradatelné kapitoly, zaměnitelné pořadí, čtenář se stává aktivním spolutvůrcem konečné románové podoby

8) Absurdní drama

- proud v dramatu v 50. a 60. letech 20. století, bezmoc osamělého člověka, ztráta schopnosti se dorozumět

- problémy s komunikací:

- nulová komunikace

- přemíra komunikace -> jeden mluví, druhého to nezajímá, 2 monology, absurdita, rozhovory bez logiky a smyslu

- bez psychologie a beze smyslu, opakování situací

- nereálné situace, nadsázka, život postrádá smysl, pocit odcizení

- úzkost, nepřítomnost souvislého děje

- lidé:

1) Samuel Beckett

- prozaik, irský dramatik, NC

- díla:

-> Čekání na Godota: neurčená doba, venkovská cesta, dva tuláci čekají na Godota, který jim má změnit osud, vedou nesmyslné dialogy, beznadějné čekání na něco, člověk zůstává sám

2) Eugéne Ionesco

- Francie, dramatik, básník, esejista, úzkost z bytí

- díla:

-> Plešatá zpěvačka: jednoaktovka, inspirací byla učebnice angličtiny, otázka komunikace mezi lidmi, stereotypy, nesmyslné rozhovory, žádný smysl, manželské role si vymění role a říkají totéž co na začátku

-> Židle: židle místo lidí, pomíjivost a prázdnota světa

3) Václav Havel

- dramatik, esejista, publicista, mluvčí Charty 77

- absurdní drama, kritika totalitní současnosti = byrokracie, stereotyp, povrchnost, přetvářka

- prázdná slova = komunikace ztrácí smysl, životy plné frází a hesel, člověk je závislý na okolí

- člověk není schopen kvalitního rozhodnutí, autobiografické prvky

- krize lidské identity, nepřítomnost šťastného konce, jazyk nástrojem nedorozumění, fráze, slogany, rčení

- díla:

-> Zahradní slavnost: absurdní komedie, socialistická varianta absurdního dramatu, hlavní postavou je Hugo Pludek, který postavil svoji kariéru na frázích, sám se v nich ztrácí

-> Audience: jednoaktovka, dialog disidenta Vaňka, primitivnost, trapnost, prázdnost

-> Vernisáž: jednoaktovka, Vaněk jde na návštěvu k přátelům, kteří mu předvádí své „štěstí“ (co vlastní, kde byly) a dávají mu rady do života, prázdný rozhovor, Vaněk včas odejde